Lidé by si měli především uvědomit, že rozmnožování je základní přirozenost všech živých organismů a pro každý živý organismus platí, že jamile se přestane dostatečně rozmnožovat, tak jako druh prostě vymře. To stále platí jak pro myši, tak pro lidi (a co už v historii Země takových druhů vymřelo...) Ano, zvířata se rozmnožují klidně nade všechny meze bez ohledu na to, zda je jejich území uživí a následně polovina populace zase vymře, tomu se jako lidé samozřejmě můžeme vyhnout - nemusíme mít každý 15 dětí. Pro stabilizaci populace je ale třeba zmíněných 2,1 dítěte, a pod tuto úroveň by to klesat nemělo. Ono se to podceňuje, ale jakmile se nastaví trend vymírání, tak jen riskujeme, že se ten trend už nepodaří zvrátit (pokud budou lidé neustále masírováni tím, že mít děti není vůbec potřeba a být bezdětný je skvělé a moderní, tak se to klidně může stát).

Pokud někdo argumentuje nějakým strachem z budoucnosti, tak je třeba tyto obavy relativizovat - nikdy dříve v historii jsme se jako lidstvo neměli tak dobře jako v současné době. Kdyby nad tím takto přemýšleli lidé ve středověku, kdy polovina dětí umírala v raném věku, nebo v době třicetileté války, v dobách světových válek a podobně, tak už tu dávno jako lidstvo nejsme.

Mysliml, ze to prekombinovavate. Proste jsou na svete zabavnejsi veci nez sex ci vychova deti

Než výchova dětí určitě. Ale než sex?! Uveďte aspoň jednu!😉

Stále ma udivuje, že stačí dať ľuďom chlieb a hry a hneď zabudnú na kritické myslenie, respektíve si ho po stáročia mnohí ani nevybudovali.

Patřím ke generaci, která měla (Husákovy) děti v sedmdesátých letech. A tehdy stačila taková banalita, jako odečtení dvou tisíc Kčs za první dítě a čtyř tisíc za druhé dítě z novomanželské půjčky, aby se rodilo ostošest. Z naší generace mají skoro všichni minimálně dvě děti. A (nejen) bytové podmínky tenkrát nebyly nijak růžové. A studená válka v plném proudu.

No onen výkyv od roku 1971 do zhruba roku 1974, nechce se mi teď hrabat v tabulkách a hledat to přesně, byl intenzivní, ale dosti krátký. Na konci šedesátých let poklesla porodnost někam k 1,7 dítěte na jednu ženu, zavedení dětských přídavků a úlevy z půjček vedly ke krátkodobému zvýšení někam na úroveň 2,2 nebo možná trochu výše, ale už snad v roce 1974 nebo 1975 jsme byli zpátky pod prostou reprodukcí a to pokračovalo celá sedmdesátá a osmdesátá léta. Ten demografický hrb byl velký problém pro systém - rázem nebylo místo ve školkách, pak školách, děti té generace mají například v průměru nižší vzdělání než okolní ročníky. Jedná se o jeden z dokladů neefektivnosti finančních pobídek ke zvýšení porodnosti a toho, že pokud společnost reaguje na pobídky vstřícně, systém pak nese další mimořádné náklady vyvolané tím "zubem". V podstatě to byl velký sociologický experiment, který tedy naprosto tragicky nevyšel, jenom "zahustil" porodnost do krátkého období a vyvolal pro systém neřešitelné problémy.

Každý by se měl s tím experimentem, nazývaným "Vesmír 25" seznámit. Je dost zvláštní, že tento myší ráj, skončil vždycky stejně (a to špatně). Těch paralel s lidským pokolenim je tam až děsivě mnoho. Zejména mi připadá zajímavá pasáž, kdy část myší (jen tak z nudy a nadbytku všeho) o sebe začala nadměrně pečovat a aplikovat homosexuální sklony...

Nene, neskončil vždycky špatně, dokonce naopak. Až pětadvacátý pokus vyšel podle představ, se kterými do toho experimentátoři šli. V řadě předchozích došlo naopak k přizpůsobení pokusných zvířat, například potkani dokázali z terária unikat, krysy si vytvořily vcelku efektivní uspořádání společnosti na jiném základě, než v běžné přírodě a podobně. Skutečně to není tak jednoduché, jak to může vypadat.

Tak je to o nelhaní si do kapsy. U lidí je magický věk 25 let, kdy polovina mužů má má mít za sebou největší úspěch kariéry a polovina žen vychovávat první dítě. Pokud máte společnost takto nastavenou, tak prokazatelně funguje. A pokud nemáte, tak fungovat nemůže. Vše ostatní jsou detaily.

nepřikládejme vlastní představy o tom, co je "správné fungování" na jiné, to je zrádné a vede to k neštěstím. Co to je "prokazatelně funguje"? Že věci probíhají stejně, jako v minulé generaci a deset generací předtím a ještě deset generací předtím? Možná. Ale já si tím tedy jistá nejsem.

Karma

Ohledně Calhounova experimentu - on takových podobných provedl víc, jeho myši se v různých experimentech chovaly různě a teprve tento jeden, který může připomínat lidstvo je medializovaný. Vlastně jeho experimenty neříkají nic jednoznačného ani o myších.

Nízká porodnost ve vyspělých zemích:

* Vysoké náklady na děti, potřeba je živit často až do dokončení VŠ a žádný hmotný přinos (jako v minulosti, když se potomci postarali o staré rodiče). Dnes je od toho důchodový systém, takže se víc vyplatí pracovat na sobě, mít vyšší příjmy kvůli vyššímu důchodu a úsporám.

Hraje roli i nízká podvědomá potřeba mít děti, kvůli nízké úmrtnosti, jak je v článku.

* Zmíněné vzdělání žen, nejenom kvůli jejich novým životním prioritám, ale že se kvůli studiím zmenšilo jejich reprodukční okno.

* Menší stabilita rodin v důsledku rovných práv a vyšší rozvodovost, která vede na povinnost platit alimenty a stát se samoživitelkou s perspektivou ekonomické nouze. Takže strach z budoucnosti, nejenom ten abstraktní, o kterém je v článku (i když to nevylučuji) ale u zodpovědných lidí z nouze své osobní.

* Stojí za prozkoumání, co stojí za vysokou plodností jedné místní blogerky se 7 dětmi v rozporu s uvedenými teoriemi. Co je tam jinak?

Je pokles porodnosti problém? V rámci jedné genrace nebo dvou je to problém s důchodovým systémem, dlouhodobě je problém, že se netáká všech národů stejně. K zamyšlení, kterých národů se týká, kterých se netýká. V naší zemi je počet dětí na ženu v průměru 1,6 ale v romských komunitách asi 4 - jak bude vypadat Česko za 500let? Podobně jinde ve světě

Z Vašeho dlouhého příspěvku reaguji na poznámku, že se vyplatí spíše než vychovávat potomky pečovat o svoji kariéru, aby měl člověk vyšší základ pro výpočet důchodu, otázkou: Z čeho Vám stát bude důchod vyplácet, pokud nebudou lidé v produktivním věku?

Fiala by mohl přijít s novelou daňového zákona a upravit zdaňování tak, jak to bylo za socialismu. Nemáš děti = máš vyšší daň.

Ty daňové bonusy a malusy jsou jen trapnou náhražkou toho, co tu léta bezvadně fungovalo.

krome tech pobidek je jste jedna zajimava skutecnost - Francie. Tam je ten pocet deti porad kolem 2,1. Podle me je to tim, ze francouzky jsou mnohem vice sexy.

Co mi stát dá, když mu vychovám další potencionální daňové otroky?

Nic.

Takže co dám státu? Taky nic.

Howgh.