Úsvit zlatého BRICS+? Ale kdepak. Zase nic…

Je to evergreen, který se znovu objevil v reakci na ukrajinský útok proti ruským strategickým bombardérům. Jednou z ruských reakcí (krom vymazání Ukrajiny z mapy) je prý urychlení prací na zlatem podložené měně BRICS+.

Jak to souvisí s útokem na letiště, to je těžko říct. Ale měna BRICS+ má vést k pádu dolaru jako vůdčí světové měny. Následkem toho padne Ukrajina. Jakkoliv tedy ta již bude vymazaná z mapy.

Detaily jsou tedy spíše směšné než zajímavé, zábavný je jen ten základ, který se objevuje s podivuhodnou soustavnosti neustále znovu a znovu. Totiž vize, jak padne americký dolar a na jeho „světový trůn“ či rovnou „piedestal“ slavně vystoupá jakási zlatá měna vytvořená prazvláštní směsí států Rusko, Čína, Brazílie, Indie, Jižní Afrika a nyní ještě několika dalšími, mezi nimiž je nejpodivuhodnějším kouskem Etiopie (jakkoliv Egypt a Írán jsou také přírůstky doslova k nezaplacení).

Pokud by ale někdo hledal alespoň trochu reálné novinky na téma, jak se BRICS+ chystá na zavedení společné měny, tak je mi líto, ale zase nic. Dokonce ani v těchto časech, kdy se americká prezidentská administrativa snaží vlastní dolar zničit, a kdy má snaha svrhnout světového měnového hegemona skutečně mocného spojence v Donaldu Trumpovi, nepředstavil BRICS+ nic, co by i jen vzdáleně připomínalo reálně myšlený projekt nějaké společné měny. Nebo alespoň společné zúčtovací jednotky.

Kdybych chtěla být hodně ironická, tak zmíním, že ono už skoro dvacet let oslavované rychlé směřování k vzájemné užší spolupráci a všeobjímající lásce krásně ilustruje příběh o tom, kdo dodá nové letouny pro dvě indické letadlové lodě. Zastaralé ruské MIG-29K nahradí francouzské Rafale Marine. Stala se snad Francie členem BRICS+? Kdepak. Tak proč nekupuje Indie u Ruska, jako to dělala posledních skoro čtyřicet let? Když už tedy nepřichází do úvahy Čína, protože s tou má Indie nějakých sedmdesát let zapeklitě nevyřešené pohraniční spory. Občas se přihodí, že na sebe tito členové BRICS+ tak trochu střílí. Prostě je to trochu horké a příliš dynamické kamarádství na to, aby Indie kupovala něco tak důležitého u Číny. A Rusko je pro Indii ve vojenských dodávkách v poslední době dost nespolehlivý partner. Za prvé nestíhá, za druhé se ve zkoušce ohněm ukazuje, že kvalita není taková, jakou ruští inženýři a prodejci slibovali. Takže Rafale je sice letoun koncepčně z osmdesátých let, ale pro Indy stále představuje lepší variantu než alternativa BRICS+.

A tak je to v BRICS+ se vším. Ve skutečnosti se o největší propagaci potenciální měny těchto zemí postaral (jak jinak) Donald Trump, když hned loni v prosinci velmi emotivně horoval proti vytvoření společné měny BRICS+ a vyhrožoval všem, kdo by se o něco takového pokusili nebo snad se i jen dívali, jak jinak, cly. Jako kdyby k vytvoření takové měny byl volný spolek deseti zcela odlišných zemí i jen o milimetr blíž, než při kterémkoliv z dosavadních minimálně pět oznámení o jejím konstituování (občas s dovětkem o „podložení zlatem“).

I letos ale, stejně jako loni, předloni a po celých posledních dvacet let, platí řada naprosto nepřekonatelných důvodů nemožnosti měny BRICS+, přičemž jeden ční nad ostatní. Indie má tragicky zápornou obchodní bilanci s Ruskem, Rusko má tragicky zápornou obchodní bilanci s Čínou a indicko-čínský obchod je malý, vpravdě nevýznamný. Kdyby spolu tyto zemně chtěly obchodovat v národních měnách, na ruských účtech se budou vršit rupie, na čínských rubly a juany s rupiemi se budou v zanedbatelných objemech líně převalovat přes společnou hranici. Pokud tam tedy nebude právě přestřelka jako třeba v letech 2017, 2020, 2022…

Tyto tři ekonomiky jsou v rámci BRICS+ největší, jejich vzájemná obchodní nerovnováha je však téměř absolutní, což platí i o bilanci služeb a investicích. Což společnou měnu efektivně vylučuje v případě, že by na obchod v ní nepřistoupily jako k možné variantě velké vyspělé země. Ale proč by to dělaly? Při největším možném zapojení fantazie mne nenapadá jediný důvod, proč by měla EU začít nakupovat v Číně otvíráky na konzervy a v Indii trička za zlatý BRICS+ místo za dolary nebo eura.

Možná by mohly země BRICS+ vytvořit nějakou technickou zúčtovací jednotku. Jenže u té je stejný problém. Místo národní měny se bude hromadit na jedné straně tato jednotka, druhé straně se oné jednotky nebude dostávat. Čímž sklapne past. Jednou za čas bude potřeba uhradit rozdíl v obchodu. A teď v čem, v jaké měně? Možnost je jediná. V dolarech. Tedy mohlo by to být asi i v eurech, švýcarských francích či britských librách, ale to už je vlastně jedno. Zúčtovací jednotka je jen více či méně úspěšným maskováním obchodu v dolarech.

Už po onom ostrém výpadu Donalda Trumpa proti možnosti vzniku společné měny BRICS+ se znovu rozeběhla vlna propagandy o tom, že její zrození je skoro jasná věc. Ale pochopitelně to není pravda. Navíc po rozšíření původní skupiny (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) o dalších pět států (Etiopie, Egypt, Indonésie, Spojené arabské emiráty a Írán) už vůbec není jasné, na jaké styčné ploše by tato měna měla stát. Jistě, na zlatě. Ale to už se zkoušelo, a i když brettonwoodský systém podepřený navíc vznikem řady globalizačních institucí vydržel celkem dost let, ve finále se stal neudržitelným. Nedávno jsme oslavili padesát let od chvíle, kdy nás navždy (ve věku nedožitých třiceti let) navždy opustil. Není pochyb že měna BRICS+ by zemřela daleko mladší.

Aby to nebylo trochu špatně pochopeno. Já se nesměji Rusům a ani celému BRICS+. Dokonce si myslím, že jednoho dne se opravdu nadvláda dolaru rozplyne a podíl více než osmdesát procent na všech globálních transakcích nebude možné udržet. Ale ten den je daleko a osobně mám hluboké podezření, že vyzyvatelem americké měny nebude nikdo z BRICS+. Stane se jím daleko spíše nějaký buď existující nebo budoucí kryptoměnový projekt.