Rozpočet povodní nebo povodně rozpočtu?

Samozřejmě lidské tragédie jsou na povodních to nejhorší. Peníze je nemohou zhojit. Mohou ale ulevit oblastem, které byly postižené nejvíce, kde došlo k největším škodám na majetku. A také na lidské psychice.

Protože to bychom v následujícím období měli mít stále na paměti.

Co by v této situaci měla udělat vláda? Pokud toho tedy bude schopna.

Za prvé obětovat letošní rozpočet. Nikoliv „halabala“ stylem „vezmeme miliardy a nasypeme je kamkoliv, jak aby se o tom psalo“. Je třeba co nejdříve vyhlásit programy pro postižené regiony a deklarovat, že jejich naplnění bude finančně zajištěno i za cenu překročení plánovaného schodku pro rok 2024.

Nemám po ruce zdaleka všechna potřebná data, v tuto chvíli je nemá ostatně nikdo. Nicméně je možné pracovat v hrubých číslech. A je to potřebné, protže co nejdříve musí do povodňových oblastí zaznít: „Nenecháme vás v tom samotné“.

Vzhledem k tomu, že jsme v září a jen nastartování programů chvíli trvá, k dispozici jsou z letoška v pravém smyslu slova jenom říjen, listopad a prosinec. Charakter míst a regionů navíc v prosinci z nemalé části omezí nutné aktivity.

Nicméně je potřebné vyhlásit skutečně rychle hlavní obrysy toho, co stát bude dělat.

Nejpodstatnější je teď hned program přímé finanční pomoci občanům, obcím a městům, kde došlo k masivním škodám na soukromém i obecním majetku a veřejné infrastruktuře. Úplně slyším: Měli být pojištěni. Ale je třeba apelovat, a měla by to dělat vláda i opozice, na sounáležitost a solidárnost v rámci republiky. Přičemž musíme samozřejmě mít na paměti, že možná ty největší škody nastaly v regionech, které na tom nebyly příliš dobře ani před povodněmi. Natož po nich. A také to, že mnohdy katasrofa zasáhla i místa, kde to skutečně nikdo nečekal.

Foto: MAFRA

Neumím říct, kolik je reálně v tom krátkém letošním čase možné racionálně a efektivně spotřebovat prostředků, ale pokud dá vláda důvěru obcím, krajům i občanům,aby za přiměřeně rozvolněných dotačních podmínek prostředky využili, pojďme diskutovat o zvýšení letošního schodku (je potřebná novela zákona) o řádově deset či patnáct miliard korun. Zdá se to jako obrovské číslo, ale část z toho vidím jako mimořádné přímé transfery rodinám, a jen zde hovořme o potřebě blížící se jedné miliardě korun v nejbližším měsíci. Je třeba platově sanovat bezpečnostní složky, pokrýt náklady armády, mimořádné dodávky materiálu, dopravních kapacit, podpořit dobrovolnictví… Co považuji za důležité, to je, aby nárůst výdajů byl realizován v maximální míře podnikatelskými subjekty v místech, v regionu. Aby nové prostředky nesloužily jen k zahlazení škod, ale přispěly i multiplikačně k ekonomickému ozdravení postižených oblastí.

Nemenší úsilí je třeba napnout do roku příštího. Osobně si dokáži představit, že zároveň poběží jednání o rozpočtu na rok 2025 v podstatě v tom objemu, v jakém o něm vláda dosud hovořila (jakkoliv ho nepovažuji za nijak ideální, a to z mnoha důvodů, které ale nyní trochu ztrácí na důležitosti), zároveň by však mělo začít jednání o novele ještě ani nepřijatého rozpočtu, kterou by bylo možné nazvat povodňovou.

Působí to divně a zmateně, ale je to racionální postup. Bylo by dobré, aby země měla od 1. ledna rozpočet s nějakou obecnou krátkodobou povodňovou rezervou. A nevidím problém v tom, aby byl s účinností například od 1. února 2025 novelizován. Považuji za lepší, když na zahrnutí povodňových výdajů bude o něco více času a když tyto budou „vyňaty“ z politicky třeskutého rozpočtu jako celku. Objem této novely si neodvažuji nějak formulovat, zatím máme minimum vědomostí o tom, jakých objemů škody dosáhly. Ale když budu hovořit o nižších desítkách miliard korun, asi to nebude nijak přehnané.

Rozdělení problému na dva, na rozpočet standardní a na mimořádnou novelizaci, považuji za vhodné už jen proto, že součástí řešení by měly být i některé složitější věci, které je třeba dobře připravit a promyslet.

Foto: MAFRA

Bylo by vhodné v rámci toho (namátkou a pro příklad) podniknout rychlou novelu daňových zákonů, v definovaných oblastech odpustit pro příští dva nebo tři roky občanům i podnikatelům daň z nemovitostí a refundovat ji obcím ze státního rozpočtu. Bude také naprosto nutné doplnit zničenou a poškozenou techniku záchranných složek. Těch položek se objeví mnoho, v tuto chvíli a možná ani za měsíc všechny nebudeme umět vyhodnotit.

Stojíme nyní, všichni bez výjimky, před velmi složitým obdobím. Opravdu nevyzývám k tomu, abychom utráceli bez rozmyslu, ale musíme přijmout fakt, že se stala katastrofa opravdu značná. Jedna z těch, které vyžadují úsilí celé země, celého národa, všech občanů bez rozdílu. A která vyžaduje od každého (včetně politiků opozice i koalice), aby projevil solidaritu, lidskost a uvážlivost.