Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rozbíjením oken ekonomika neroste

Před časem s tím přišla agentura Bloomberg a následovaly vlny komentářů všude možně včetně českých médií – průmyslová produkce v Ruské federaci se loni nesnížila, ale naopak možná i vzrostla. Část ohlasů zněla: Sankce nefungují.

Takže máme zpět pochybnosti o sankcích. Nebudu se opakovat, vyjádřila jsem se k tomu celkem nedávno (ZDE) a už hodně dávno (ZDE) a nemám na tom co měnit.

Přesto je třeba k té agenturní zprávě a k následným komentářům pár věcí poznamenat (přičemž vynechám pochybnosti o relevantnosti ruských statistik, což je osobní podezření, nic více).

První.

Málo co je v Rusku tak v podstatě nevýznamné, jako průmyslová produkce. Rusko bylo průmyslovou velmocí naposledy někdy koncem šedesátých let a i to bylo jenom a pouze důsledkem doznívání zcela mimořádného (a neopakovatelného) růstu třicátých až části padesátých let. To nicméně není vysvětlení, to je pouze poznámka na okraj, která říká, že o celkové vyprodukované přidané hodnotě v Ruské federaci opravdu nerozhodují výsledky průmyslové produkce.

Druhá.

Růst je dán skutečně mimořádně skokovým zvýšení produkce vojenské. Což o to, mzdy jsou placeny stejně, ať se vyrábí auto nebo tank, jen to má ten problém, že auto (soustruh, vysavač) pak dále slouží, zapojuje se do ekonomických interakcí (třeba s tím autem někdo jezdí do práce nebo taxikaří), tank už hospodářsky nic nepřinese (kromě spotřeby, tedy v daném případě nákladů).

Třetí.

Válečná produkce má ten drobný problém, že pouze cyklí finance. Financuje ji stát, čili daňoví poplatníci. Někteří z toho mají relativní užitek, což platí tehdy, pokud oni nebo někdo z rodiny pracuje ve vojenském průmyslu. Všichni ostatní to financují. Buď přímo daní nebo nepřímo tím, že stát platící za tanky nemá na silnice (léky, investice do vodovodů a tak dále). Válečná ekonomika se vyčerpává. Může produkovat obrovské množství zbraní, střeliva a potřeb pro armádu, ale jedině a pouze na úkor všeho ostatního. Jinak to nejde, to je zákonitost. Ekonomika není perpetuum mobile.

Čtvrtá a hlavní.

Z hlediska národního bohatství je produkce nových tanků potíž vždycky (viz výše). Zvláště však tehdy, když jsou tak nahrazeny tanky již nepoužitelné (dejme tomu zničené ve válce). Slavný francouzský ekonom Frédéric Bastiat (1801-1850) k tomu má skvělý příklad s oknem. V jeho skvostném textu Co je vidět a co není vidět (zájemce si ho může zdarma díky Liberálnímu institutu stáhnout ZDE) je příměru věnována hned první kapitola. Nezdárný synek rozbije při hře okno. Lze se utěšit tím, že sice bylo cosi zničeno, ale hospodářství pokvete, protože rozbité okno znamená zvýšení výroby? Vždyť jeho otec zaplatí šest franků sklenáři, takže podpoří průmysl. Jenže problém je v tom, že jde o šest franků utracených za něco, co by si otec dítěte normálně nekoupil, protože potřebuje cosi jiného – dejme tomu boty. Nejde o růst, jde o přerozdělení.

Problém s produkcí tanků je stejný, jako otázka rozbíjení oken za účelem růstu. Frédéric Bastiat to vyřešil již v roce 1850.

 

U tanků je to stejné. Kdyby nebylo, bylo by návodem na růst bohatství rozmlátit všechna okna v zemi nebo si rozstřílet všechny tanky rovnou sám a vyrobit nové. Vždyť část průmyslu by pak vzkvétala a v případě oken by sklenáři ani nevěděli, co dříve. Dokonce by statisticky byl zřejmě v prvním období vykázán i nějaký růst – záleželo by na intenzitě rozbíjení. Mělo by to ale smysl, když by nám nezbyly peníze na to ostatní? Národní bohatství by nerostlo, ve skutečnosti by se snižovalo a to tak dlouho, dokud bychom tento podivný sport provozovali.

Ještě jednou: Ekonomika není perpetiuum mobile.

V reálném světě proto vytížení ruského zbrojního průmyslu, díky kterému celý průmysl jako celek neohlásil za rok 2022 „navzdory sankcím“ žádný pokles, neznamená cokoliv, co by i jenom vzdáleně připomínalo ekonomický úspěch.

Dokonce je to naopak – pokud celý ten systém skutečně „jede na tři směny“, jak píše Bloomberg, a přesto průmysl jako celek neroste, pak propad všeho kromě vojenské produkce musí nutně být skutečně dramatický.

Nikdy jsem netvrdila, že sankce jsou způsob, jak něco vyřešit. Nikoho samy o sobě neporazí. Je to totiž běh na dlouhou trať a než se jejich dopad skutečně projeví, bude to docela dlouho trvat. Ale nejsou neúčinné. A naprosto jistě čísla o „nepoklesu“ průmyslu v Rusku, i když jsou zajímavá a na první pohled významná, neříkají vůbec nic na téma: „Sankce nefungují“.

Autor: Eva Kislingerová | úterý 7.2.2023 9:49 | karma článku: 27,43 | přečteno: 907x
  • Další články autora

Eva Kislingerová

Ten bitcoin nám ale řádí

Nápad guvernéra České národní banky Aleše Michla zařadit bitcoin mezi rezervní měny ČNB (přesněji mezi devizové rezervy) vzbudil širokou škálu reakcí od nadšeného obdivného Ááááách! až po vyděšené pohrdlivé Uffff!

31.1.2025 v 15:45 | Karma: 29,40 | Přečteno: 1967x | Diskuse | Ekonomika

Eva Kislingerová

PF: Snad ty volby nějak přežijeme

Naše PF, tedy pour féliciter, „péefka“ vznikla v dynamicky rostoucích městech 19. století. Přestal být čas na osobní návštěvu přátel, kartička s PF a začínajícím letopočtem tak sloužila jako náhražka za fyzický kontakt.

31.12.2024 v 0:46 | Karma: 25,44 | Přečteno: 568x | Diskuse | Společnost

Eva Kislingerová

Vítězný argentinský dřevorubec jako inspirace pro Česko?

Potkala jsem před svátky dávného známého, zapovídali jsme se na ulici. Padla jedna věta, která mne v duchu trochu rozesmála, ale v tu chvíli jsem to nechala být. Zněla asi takto: Kéž by u nás žil někdo , jako Javier Milei!

29.12.2024 v 8:35 | Karma: 30,54 | Přečteno: 961x | Diskuse | Ekonomika

Eva Kislingerová

Pět let zmaru. A teď?

Ztracená pětiletka. Zatracená pětiletka. Od roku 2020 se v tom prostě „plácáme“. Jsme zemí s mimořádným počtem strategií pro příští desetiletí rozepsaných na tisících stránek. Jenže s nulovou představou, co dělat dál.

19.12.2024 v 9:22 | Karma: 27,09 | Přečteno: 863x | Diskuse | Ekonomika

Eva Kislingerová

Národ miluje korunu, podniky ale hlasují nohama

Vláda se nedávno odmítla výrazněji posunout směrem k zavedení eura, což jinými slovy znamená, že ke společné měně v příštích zhruba pěti letech určitě nepřistoupíme. Někdo slaví, někdo pláče, někteří hlasují „nohama“.

5.12.2024 v 6:00 | Karma: 29,80 | Přečteno: 2449x | Diskuse | Ekonomika

Nejčtenější

Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor

6. února 2025  16:55,  aktualizováno  7.2 8:43

Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....

„Je to tu peklo.“ Dva dny s narkomany na Andělu, drogovém epicentru Česka

4. února 2025

Premium „Já chci umřít. Fakt chci umřít. Rozumíte? Bože, prosím, ať už chcípnu, tohle není život, tohle je...

Masakr ve švédské škole si vyžádal deset mrtvých. Zahynul i pachatel, říká policie

4. února 2025  14:08,  aktualizováno 

Zhruba 10 mrtvých si vyžádala úterní střelba v areálu vzdělávacího centra v Örebro ve středním...

Šikaně čelila roky, říká matka napadené dívky. Škola pochybení odmítá

3. února 2025  13:26

Několik desítek dětí v sobotu v Hodoníně přihlíželo nevybíravým útokům na dvanáctiletou dívku. Ta...

Hasič vyjel k nehodě, jejíž obětí byla jeho manželka. Pomáhají kolegové a sbírka

1. února 2025  16:42

Býval dobrovolným hasičem, nyní už je zkušeným profesionálem. Jenže jeden nedávný zásah skončil pro...

Jeho šaty nosí Lopezová i Beyoncé. Kosovan přepisuje módní mapu

8. února 2025

Z Kosova, které je pro řadu lidí synonymem války, až na červený koberec. To je příběh kosovského...

Zdražení Zásilkovny hýbe trhem, obavy mají hlavně malé e-shopy

8. února 2025

Premium Zdražení dopravného společností Zásilkovna zvedlo mezi internetovými obchody vlnu negativních...

ANALÝZA: Čína a Rusko zaskočily Západ. Příští válka se rozhodne v Arktidě

8. února 2025

Premium Závody velmocí na dalekém severu akcelerují. Jde o suroviny, prestiž i geopolitické výhody. Boj se...

Revoluce v justici. Za mříže i bez soudu. Novela budí obavy z justičních omylů

8. února 2025

Premium Jedete pod vlivem alkoholu. Neplatíte alimenty. Vyhrožujete někomu smrtí. Dopustíte se pomluvy....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 124
  • Celková karma 30,95
  • Průměrná čtenost 1408x
Profesorka ekonomie a vysokoškolská pedagožka dříve na Vysoké škole ekonomické v Praze, nyní na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V letech 2014 až 2018 členka Zastupitelstva hlavního města Prahy a radní pro finance a rozpočet. Napsala jsem sama nebo s kolegy docela dost knih, třeba Manažerské finance, Podniková ekonomika, Úvod do podnikového hospodářství, Cirkulární ekonomika I až III, Podnik v časech krize a další. A samozřejmě publikovala mnoho článků v domácích i zahraničních časopisech o finančním řízení podniků, sanacích, insolvencích, rozhodovacích procesech a o makroekonomickém vývoji.

Seznam rubrik