... atomovou elektrarnu do kazde rodiny

... bez atomu nejdi z domu

... s atomem na vylet, s atomem do cirkusu, s atomem na rande. Chcete znat duvod Karlova uspechu u zen. Vsadil na jadro!

... Marti, jsem vyhorely jak Temelin

Nikdo se zatím nevěnoval problému, nebo aspoň jsem nezaregistroval, co taková větrná farma v Severním moři udělá s větry, které vanou směrem do Čech a přináší srážky. Protože - a o tom se píše, moc se nestaví více řad větrníků za sebou, protože každá další řada má menší výkonnost oproti té před ní. Jasně - protože enegrie odebraná větru se projeví jeho zpomalením... Takže pokud se postaví velká farma, logicky muisí zpomalit proudění větru...a už se ví, že bezprostředně za větrníky je více srážek... Kolik srážek, pokud si Velká Británie, Německo, Holandsko a Dánsko postaví takové obrovské farmy, doputuje k nám do střední Evropy ?!?

Tak oblačnosti putují v o dost větších výškách než v jakých pracuji větrníky. To by asi neměl být problém.

No, 200 mld za jaderný blok (životnost 60 let) a větrníků za 80 mld (životnost 20 až 25 let). Mi ty náklady na instalovaný výkon přijdou stejné. Můžeme hovořit o rozdílech v provozních nákladech (neumím posoudit, jaké jsou provozní náklady na větrník v agresivním slaném prostředí), kde může být údržba levnější. Z druhé strany, větrníky musí být alespoň částečně zálohované elektrárnou nezávislou na svitu slunce, přečerpávací elektrárnou či nějakými úložišti energie. A naplnění tohoto úložiště je potřeba zvětšit instalovaný výkon větrníků. V té chvíli už bude investiční nákladnost větrníků na využitelný instalovaný výkon vyšší (o větrníky navíc + o úložiště energie).

Nakonec ta jaderná elektrárna vyjde levněji a jako bonus bude stabilním dodavatelem elektřiny...

Nehledě na to, že se pracuje na využití vyhořelého paliva, což provoz ještě zlevní a nároky na úložiště sníží.

Ekonomice snad, ale technice opravdu nerozumíte.

Špičkový moderní panel mívá specifikaci 410 Wp (wattpeaků), což je údaj o špičkovém výkonu za naprosto optimálních podmínek.

Zdroj: https://kislingerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=775121

Dal uz jsem necetl pani profesorko ekonomie.

A co že jste se zarazil právě na tomto souvětí? Něco se Vám tam snad nelíbí?

Více méně jste pojmenovala problém větrných elektráren. Musí být u pobřeží či na moři. Moře a slaná voda jsou velice agresivní prostředí, tudíž bych si tipl, že náklady na údržbu budou s přibývajícím časem drastické. Životnost jaderných elektráren dokáže být klidně 60 let.

Další věcí je backup. Větrné elektrárny mohou pracovat v určitém rozsahu větru. Pokud by fungovaly 350 dní v roce (optimistický předpoklad), potřebujete něco, co zajistí elektřinu na zbývajících 15 dní. A ten zdroj/úložné zařízení bude zatraceně drahé.

Představte si, že přijdou extrémní podmínky a větrné elektrárny nebudou fungovat 30 dní. Byli bychom v háji. Moje zkušenosti jsou, že je nutné myslet hlavně na extrémní události, protože v běžném provozu funguje ledacos. Stejně jako třeba Fukushima byla stavěna pro normální podmínky. Jenže šance, že přijde událost, která se stane jednou za tisíc let, je během budoucích 100 let nepříjemně vysoká.

Odpověď na většinu otázek je rozumný energetický mix. A jsem si jistý, že když budete mít mix založený na jaderné elektřině, doplněný jinými alternativami, budete mít nejlepší mix z hlediska ceny, ekologičnosti a robustnosti. Když mix založíte na větru či slunci, cena či robustnost zapláčí. A tipl bych si, že tady v Čechách i ochrana přírody.

Nezanedbatelnou věcí je, že nemáme moře, tudíž v Čechách, pokud nechceme být závislý na jiných, nemáme možnost rozumného množství větrných elektráren.

Přesně tak. Celé se to odvíjí od základní úvahy, zda chceme být energeticky soběstační. Pokud ano, tak je potřeba vzít v úvahu naše reálné možnosti dané geografií. Nemáme moře, kam bychom umístili les větrníků, a naši hezkou kulturní krajinu bychom si nechtěli hyzdit. Nemáme spoustu prudkých horských řek pro vodní elektrárny jako má třeba Rakousko, nemáme tu sluneční svit ani pouštní plochy jako na Sahaře pro efektivní umístění solárních panelů, zemní plyn moc netěžíme, uhlí jsme si zakázali, takže klíčem musí být jádro, plus rozumný mix zbytku - tu a tam vodní elektrárna, lokálně solární panely např. na nevyužitých střechách velkých hal, tepelné elektrárny např. v rámci spaloven odpadu apod.

Jinak u těch větrných elektráren se uvádí ještě jedno negativum, a to je likvidace těch obrovských listů po skončení životnosti. Ono se s tím nedá nic moc dělat, velmi komplikovaně se s tím manipuluje a pokud se provede nějaká plošná výměna na celém větrném parku, tak je toho pěkná hromada a moc se neví, co s tím. V malém množství to tak nevadí, ale ve velkých měřítkách je to také nezanedbatelný problém...

Vybudování větrných elektráren je relativně nákladné. Jen betonový základ, v němž je větrná růžice zakotvena, váží zhruba tisíc tun. Větrné elektrárny nepracují nepřetržitě, jen za vhodných povětrnostních podmínek. Vítr nesmí být příliš slabý ani příliš silný. Životnost větrných elektráren je asi dvacet let. Jejich ekonomický přínos proto může být relativně sporný. Běžným ekonomickým ukazatelem výhodnosti větrných elektráren je cena vyrobené energie. V Evropě bývá asi třikrát vyšší ve srovnání s energií vyrobenou tradičním způsobem nebo v jaderné elektrárně. Důvodem je fakt, že náklady na stavbu větrné farmy se blíží nákladům na výstavbu jaderné elektrárny, ale jejich využití je daleko menší. Někdy vlivem nepříznivého počasí bývá využíváno jen několik málo procent výkonu větrné elektrárny. S problémem nestálé síly větru souvisí i proměnlivý výkon větrných elektráren. Pokud je dodávka elektřiny do sítě kryta z velké části větrnou energií, jako je tomu například v Německu, dochází v síti k velkým výkyvům výkonu. K hlavním problémům patří hluk, který větrné věže vydávají. Vzniká činností strojové části elektrárny i vzájemným působením proudícího vzduchu a povrchu listů rotorů. Hluk lze sice snížit jinak konstruovanými listy vrtule, avšak za cenu úbytku výkonu. Povolená hladina hluku bývá stanovena v závislosti na vzdálenosti elektrárny od bytové zástavby. V Evropě mívá hodnotu od několika decibelů až do několika desítek decibelů podle konkrétního státu. Kromě hluku se mohou objevit i vibrace, které mohou vést až ke vzniku prasklin ve zdech domů.

Podle zprávy francouzské Lékařské akademie působí i slabý soustavný zvuk na lidskou psychiku nepříznivě. Vede k poruchám spánku a vyvolává stres. Z tohoto důvodu by ve Francii měly být elektrárny o výkonu 2,5 megawattu stavěny nejméně půl druhého kilometru od lidských obydlí. Na větrných elektrárnách v horských oblastech se tvoří námrazy, zhusta v období od října až do dubna. Elektrárny proto musí být poměrně často odstavovány

Společnost Společnost GE Renewable Energy, která uvedla na trh větrnou turbínu o výkonu 12MW (výška stožáru 260m, délka lopatky100m) má už objednávky na instalaci 400ks těchto turbín. Dva parky s těmito turbínami mají být v USA jeden v Británii.

(Zdroj: https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu)

Neumím si představit, že by elektrárna osazená turbínami s takovými parametry měla být instalovaná v obývané oblasti.

Ano,ano, a ještě poručíme větru a dešti, aby foukalo a slunce svítilo, kdy budeme potřebovat.

Hezké shrnutí, díky.

"V danou chvíli je věc možné postavit takto: Buď přijmeme jako řešení závislost na dovozech elektřiny, nebo musíme rozšířit naše jaderné kapacity. A to podstatně více než jen jedním blokem v Dukovanech."

Ano, také to tak vidím. Plyn nás nezachrání na dlouho, 200metrové větrníky tu v krajině nikdo nechce a fotovoltaika má obrovský problém s nerovnováhou výroby během dne a hlavně během roku.

Problém ovšem bude, co bychom s těmi "podstatně více" jadernými bloky dělali. Dnes máme v jádru 4 GW, s novými Dukovany to bude 5,2 GW a "podstatně více znamená třeba 7 GW, což už ale v létě v noci překračuje baseload. Je fakt, že při větším počtu reaktorů bude prakticky neustále nějaký odstavený kvůli výměně paliva, něco se dá nahnat akumulací a vývozem a něco si vezme elektromobilita, ale těch +-7 GW bych viděl jako limit.

A nejde jen o letní noci. Jestliže ČEZ v roce 2030 bude mít nových 6 GW ve fotovoltaice +2 GW současné FVE + 2 GW ostatní nové instalace, tak bude za slunečních dní teoreticky k dispozici až 10 GW z FVE, běžně třeba 6 GW. Což je víc než běžné polovina denní spotřeby, ovšem jen když svítí, takže taková výroba už se bez velkých bateriových úložišť nebo nějaké jiné velké akumulace neobejde.

Doběhne životnost dvou bloků v Dukovanech, nelze ji prodlužovat nekonečně, max je asi 2047. Z hlediska energetiky je to "za rohem", navíc bude nutné investovat do prodloužení životnosti přes 2037, kdy v tuto chvíli končí - nechtěla jsem to tam rozepisovat v naprostých detailech, bylo by to ještě delší :-)

Ano, větrné elektrárny jsou z nových zdrojů asi ty nejefektivnější. Leč u těch suchozemských ani po více jak dvaceti létech nebylo přijato žádné pravidlo, pro vzdálenost jejich umisťování od krajních obydlí obcí, a pravidlo 10h, prosazené Bavorskými starosty, které se třeba ujalo v Polsku a bylo dokonce uzákoněno, se všude jinde legislativci velice brání přijmout. Myslím, že přijetí tohoto pravidla by odblokovalo stavby alespoň někde, takhle se lidé stavbám úporně brání v obavách, že když jim to kousek za barák nepostaví hned, tak za čas, v rámci dostaveb větrných parků, určitě.

Naprosto souhlasím, že mít za domem elektrárnu se nechce nikomu. Což ale platí o větru, jádru, plynu a uhlí zvlášť. To je prostě námitka platná naprosto obecně. :-) Pěkný den a díky za vstup do diskuse.