PF: Snad ty volby nějak přežijeme
Bylo to třeba, svět se měnil před očima. Městské hradby přestávaly být skutečnou hranicí, za kterou se většina obyvatel během života vypravila jen párkrát, a ještě jen kousek. Mnozí měli rázem přátele daleko, v jiných městech, dokonce v jiných zemích. Oč jednoduší to bylo o sto nebo dvě stě let dříve, kdy stačilo vyjít na rynk a člověk během pár minut potkal prakticky všechny lidi, které osobně znal.
Nemyslím to jako toužení po „starých časech“, kdy soused byl soused a (jak někteří se slzou v oku vzpomínají) „svět byl ještě v pořádku“. Nemyslím si, že by byl nyní svět v horším nepořádku než kdykoliv v minulosti. Princip našeho světa je chaotický, protože to je podstata lidské povahy a způsobu jednání. Systémy, které se pokoušely lidské komunity uspořádat do pevných a neměnných vzorců byly postupně odhozeny, překonány a přiměřeně organizovaný chaos zvítězil. Při vší úctě: Křesťanství přežívá tolerováno hlavně díky tomu, že rezignovalo na organizaci lidských životů, různé ismy prokázaly snad dostatečně svoji zrůdnost na to, aby se již nevrátily.
Asi i proto mne nijak neuráží, že sociální sítě posunuly „péefkové“ zvyklosti ještě dál a nyní se přání posílá poněkud neosobně v podobě postu na Facebooku nebo nějak podobně všem, kteří se ve správnou chvíli na sítě podívají. Nu ano, individualita je pryč, ale pokud to někomu vyhovuje, je to jen a pouze jeho věc. Určitě zrovna toto nedělá ze světa horší místo.
Navíc asi všichni míváme chvíle, kdy cítíme potřebu sdělit nějakému sboru posluchačů či čtenářů něco, co máme pocit, že má být řečeno. Přelom roku je obvykle takovou dobou, kdy ono nutkání bývá silnější a urputnější než jindy. Ostatně tak nějak asi vznikla tradice prezidentských a premiérských vánočně – novoročních proslovů.
To moje letošní nutkání je dost silné a urputné na to, abych ho shrnula do alespoň několika krátkých odstavců tohoto sice nikoliv personifikovaného a individualizovaného, ale každopádně srdečného a se vší úctou formulovanmého „péefka“ pro mé časté i občasné čtenáře.
Moji milí přátelé. Přeji vám do roku 2025:
- mnoho osobních úspěchů, klidu a pohody,
- štěstí být s rodinou a blízkými lidmi, s přáteli,
- dobré pracovní podmínky, pozitivní vývoj podnikání, prostě to nejlepší v profesním životě,
- pevné nervy, protože je to volební rok a atmosféra ve společnosti nebude dobrá.
Zvláště to poslední mi připadá podstatné.
Byla bych moc ráda, kdyby se mé předtuchy nevyplnily, ale bojím se silně, že nás čeká období ještě většího roztříštění naší společnosti, ještě větších antagonismů a prohlubování příkopů. Tak ať to všichni ve zdraví fyzickém i duševním přežijeme.
A kéž bychom všichni dokázali alespoň trochu přispět k uklidnění situace. Protože pokud zůstaneme jako národ rozhádaní a navzájem nepřátelští, pak těžko můžeme očekávat, že se věci pohnou pozitivním směrem, že se nám najednou začne výborně dařit.
Tak to je pro letošek už opravdu všechno, moji milí a vážení přátelé. Na zdraví!
Eva Kislingerová
Konec jedné šílenosti

Dejme tomu asi tak třicet let porovnáváme poctivě počty nezaměstnaných s počty volných pracovních míst. Už roky (třeba 29 let a 11 měsíců) víme, že tam něco nehraje. Nová statistika MPSV o nezaměstnanosti za leden ukázala, co.
Eva Kislingerová
Ten bitcoin nám ale řádí

Nápad guvernéra České národní banky Aleše Michla zařadit bitcoin mezi rezervní měny ČNB (přesněji mezi devizové rezervy) vzbudil širokou škálu reakcí od nadšeného obdivného Ááááách! až po vyděšené pohrdlivé Uffff!
Eva Kislingerová
Vítězný argentinský dřevorubec jako inspirace pro Česko?

Potkala jsem před svátky dávného známého, zapovídali jsme se na ulici. Padla jedna věta, která mne v duchu trochu rozesmála, ale v tu chvíli jsem to nechala být. Zněla asi takto: Kéž by u nás žil někdo , jako Javier Milei!
Eva Kislingerová
Pět let zmaru. A teď?

Ztracená pětiletka. Zatracená pětiletka. Od roku 2020 se v tom prostě „plácáme“. Jsme zemí s mimořádným počtem strategií pro příští desetiletí rozepsaných na tisících stránek. Jenže s nulovou představou, co dělat dál.
Eva Kislingerová
Národ miluje korunu, podniky ale hlasují nohama

Vláda se nedávno odmítla výrazněji posunout směrem k zavedení eura, což jinými slovy znamená, že ke společné měně v příštích zhruba pěti letech určitě nepřistoupíme. Někdo slaví, někdo pláče, někteří hlasují „nohama“.
Další články autora |
„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky
Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...
Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky
Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...
Tři mladí zemřeli při srážce aut u Opavy, jeden z nich předjížděl dvoustovkou
Srážka tří vozidel na severním obchvatu Opavy si ve středu večer vyžádala tři lidské životy....
Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil
Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...
Policie pátrá po identitě ženy oběšené na dětském hřišti, zveřejnila její fotku
Policie pátrá po totožnosti ženy, která se na začátku letošního ledna oběsila na dětském hřišti v...
Co nového na evropských kolejích. Cestující vyhlížejí jednotné jízdenky
Premium Evropská osobní železniční doprava se stále rozšiřuje, otevírá se řada nových vlakových spojů a na...
Konečně jsem zdravá a můžu chodit tancovat, říká Andrea Verešová
Modelka Andrea Verešová (44) má za sebou těžkých pár měsíců, kdy řešila zranění dcery a následně...
Dálnice smrti. Fotka seškvařeného Iráčana narazila na autocenzuru médií
Seriál Drsnější fotku z operace Pouštní bouře nenajdete. Zuhelnatělá tvář nešťastníka zabitého při...
Fiala by měl jít s Babišem proti Green Dealu, říká ekonomický poradce premiéra
Premium Evropa by podle ekonomického poradce premiéra Štěpána Křečka měla následovat Donalda Trumpa a...
- Počet článků 125
- Celková karma 31,28
- Průměrná čtenost 1429x