Zeman opravdu není pravičák, natož pak krajní. On je politicky poněkud amorfní, určitě však inertní. Jediné, a to naprosto zásadní, kritérium, které ovlivňuje jeho postoje (i politické) je Miloš Zeman a jeho EGO. Z tohoto důvodu je občas poněkud nečitelný pro toho, kdo toto nebere v potaz. Pokud to však přijmete jako axiom, tak se vám obraz Miloše Zemana rozjasní a zostří a zpevní se i budoucí kontury.
Právě proto není zcela nemístný i názor o tom, že jeho znovuzvolení může být výrazné negativum pro parlamentní systém tohoto státu. Zeman totiž od statusu přímé volby svou vlastní (ego)logikou odvozuje, že jeho pozice je zcela jiná, než mu vymezuje Ústava a ingeruje do oblastní a způsobem, jež Ústava vůbec nepředpokládá, neb byla psána pro zcela jiný druh osobností, a ON z toho dovozuje, že to není zakázáno a tudíž může. A tak se na nejen politickém, ale i řídím poli státu pohybuje další subjekt, který není organizačně definován a nemá zde být.
Já bych však z toho nevyvozoval a neočekával nic katastrofálního a to jak z důvodu parametrů na straně Miloše Zemana, tak z důvodu sebezáchovné činnosti ostatních, na rozdíl od něj však, státem definovaných a určených subjektů. A o samosprávné setrvačném působení systému už ani nemluvě, vlastně nepíše. 
