Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Foto

Opět jako vždy fundovaný rozbor, kterému lze věřit. Měl bych dvě poznámky.

1: Demografický pokles nemusí nutně znamenat zánik civilizace, jak by mohl někdo uvažovat. Bude více automatických čiností pro stroje, mnohá lidská činnost bude prostě nahrazena tímto způsobem.

2: Článek celkem jasně vyznívá, komu je určen. Zde se však bojím, že určitá část elektoriátu bude ráda naslouchat strašení jistého politika, který si na tom, založil svou živnost a který provádí destrukci společnosti.

Foto

Jistě, souhlasím, že z ekonomického hlediska nemusí být pokles počtu aktivních pracovníků zásadní problém, dokud nezapočteme některá fakta, která jsou naopak znepokojivě problematická. Na příklad to, že se zároveň mění demografický strom, že to má politické důsledky, že to mění strukturu spotřeby a masivnost poptávky, že nominálně dluh zůstává stejný, ale udržet nominální objem produktu bude velmi složité, přičemž pokles počtu spotřebitelů bude mít deflační účinky. A tak dále. To už by bylo na velkou studii.

Foto

Autorka má pravdu v tom, že kdyby z ekonomiky odešly stovky tisíc lidí, krátkodobě to bolí , výkon i veřejné služby. A proto potřebujeme nové přistěhovalce. Jenže to pořád není záchrana, to je jen záplata.

Zachránit nás může jen kapitalismus: systém, který nestojí na tom, že musí být pořád víc obyvatel, ale na tom, že se průběžně přizpůsobuje reálnému počtu lidí skrze ceny, podnikání a investice. O životní úrovni totiž nerozhoduje počet hlav, ale kapitál na hlavu a produktivita práce a ty rostou tam, kde se nechá dýchat investicím a podnikatelům, ne tam, kde se brzdí regulacemi a přerozdělováním.

Foto

Evropanům obecně se nechce manuálně pracovat a tak je nahrazují migranti. To je ta surová pravda, která bude mít mnohem surovější následky.

PD

P42E17T82R 72D95R25Á45P58A26L

28. 1. 2026 11:58

Ad poslední odstavec. Masové přijímání zaměstnanců ze třetích zemí má ale opačný efekt...mzdy jsou umělé drženy neadekvátně nízko vzhledem k výkonu ekonomiky. Cena práce je v ČR na 56% průměru EU, ale HDP na hlavu je 92% průměru EU. Poněkud disproporce

Foto

Ano, ta disproporce existuje, ale částečně je daná ošemetností průměrů. Nicméně především: u HDP per capita máte vztah vyjádřený v PPP, v paritě kupní síly, což to zkresluje, protože mzdy jsou porovnávány podle kurzu. Nicméně souhlasím s tím, že tam nesporný rozpor je, nikoliv ale zdaleka 56:92. Pokud se nepletu, tak průměrná mzda je k průměru EU spíše někde mezi 65-70 procent. Podstatnější je, že produktivita práce je na úrovni asi 82 až třeba na 85 procentech průměru EU. Takže ten poměr by měl znít spíše 70 : 85. Mzdy navíc samozřejmě vznikají na trhu práce, tedy s případným nedostatkem práce rostou, jenže to je situace, ve které jsme dlouhodobě a také v onom ošemetném "průměru". Každopádně již roky, když eliminujeme kovid a inflační skok, rostou mzdy v zemi rychleji než produktivita práce jako celek. To je důsledek spíše nedostatku pracovních sil než čehokoliv jiného. A na okraj mzdy rostou rychleji než produktivita i ve většině zemí EU. Mohli bychom se bavit o řadě dalších okolností, třeba o nízké síle odborů v ČR oproti třeba Německu.

  • Počet článků 148
  • Celková karma 25,47
  • Průměrná čtenost 1383x
Profesorka ekonomie a vysokoškolská pedagožka dříve na Vysoké škole ekonomické v Praze, na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a nyní na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích (VŠTE). V letech 2014 až 2018 členka Zastupitelstva hlavního města Prahy a radní pro finance a rozpočet. Napsala jsem sama nebo s kolegy docela dost knih, třeba Manažerské finance, Podniková ekonomika, Úvod do podnikového hospodářství, Cirkulární ekonomika I až III, Podnik v časech krize a další. A samozřejmě publikovala mnoho článků v domácích i zahraničních časopisech o finančním řízení podniků, sanacích, insolvencích, rozhodovacích procesech a o makroekonomickém vývoji.

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.