Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

JS

Milá paní profesorko, kroutím nad tou vaší tézí hlavou. Nevím totiž jak chápete pojem "statut quo", tedy jestli to má být "statut quo ante" nebo pokud možno něco co by navrátilo "celistvost" Ukrajiny v nějakých jiných rozměrech. Potíž je samozřejmě v tom, že Ukrajina, jako samostatný stát, v hranicích bývalé sovětské rebubliky ve Svazu těchto, nikdy neměla jakoukoliv celistvost. Ani jako stát, ani jako společnost. Do nějaké fungující federace, která by skloubila multijazyčnou, a demograficky pestrou populaci se nedopracovala. Násilné poukrajinšťování a odrušťování země, spolu s plánem vstupu do NATO byl projekt, který ovšem zaručil, že v Rusku nacionalistické smýšlení, které se nikdy nesmířilo s odtržením Ukrajiny od Ruska, nakonec získá převahu a dojde k otevřené konfrontaci. Většina lidí, kteří Rusko léta sledují, a nejsou v zajetí nepřátelské ideologie, vám řeknou, že toho nebylo vůbec třeba, Ještě v roce 2020, Putin odolával agresivním frakcím a vyhodil svého nejbližšího poradce Vladislava Surkova, který se domáhal tažení na Kyjev od roku 2014. Ovšem my víme, že Západ chtěl s Ruskem hrát o Ukrajinu hru s nulovým součtem a to samozřejmě nemohlo projít ani s tak opatrným vožděm jakým je Putin.

Co se týče ekonomického dopadu, opravdu nevidím jakoukoliv výhodu nebo nevýhodu pro Česko v posunu ruských hranic na Dněpr, nebo k Dněstru. Jistě, daleko větším faktorem vandalizující ekonomiku a výhledy Evropy je politická nepříčetnost, která by chtěla přestavět sebezmrzačující se Unii na nějakou oheň dštící saň směrovanou na Východ.

0 0
možnosti
Foto

Může mne sice mrzet, že Váš článek vyvolal v panu Hornerovi představy o smaženém Rusovi a vyhlazovaných Rusech, přesto se nevzdávám naděje, že jeho přání spatřit zde projev Vašeho studu dříve či později pomine, s procitnutím do stavu vědomí, že Vás činil odpovědnou za svou rozjitřenou mysl nabízející mu šalebné obrazy. Snad, paradoxně, inspirované realitou Ukrajiny, tedy obrazy trosek ukrajinských měst a obcí a lidských obětí pod nimi.

1 0
možnosti
Foto

Největším džinem, vypuštěným z lahve, je ohánění se ,,národními zájmy". Nejspíše proto, že za tím stála, a stále stojí většina konfliktů.

3 0
možnosti
Foto

Polsko by spíš mělo zájem o oblast kolem Lvova, která byla historicky polská a o niž bylo připraveno po 2.světové válce.

2 1
možnosti

Ale bylo mu to kompenzováno přidělením části Německa.

3 0
možnosti
ZH

Naprosto odmítám dvojí metr a zjednodušování. Paní profesorka by se měla stydět a tento text zapomenout. Mohla by vycizelovat skutečnou odbornou úvahu, ale na to asi nemá odvahu. Jenom si chtěla přihřát polívčičku na smaženém Rusovi. Za chvíli už budou z Rusů mučedníci a pak podlidi k vyhlazení. Snadno si to dovedu představit, když vidím s jakou děravou argumentací se zde snadno vystupuje a ještě vás poplácají po ramenou.

4 15
možnosti
ZH

Vysvětlete to Babišovi, že podpora Ukrajiny je pro nás mnohem důležitější než průzkumy veřejného mínění. Tedy když už pro něj kopete. A když se on lživě holedbá tím, že maká pro lidi...

2 1
možnosti
FL

Hlavním důvodem pro celistvost Ukrajiny jsou imho ruské hrozby. Putin své záměry deklaroval- v podstatě obnovení sfér vlivu. Nezastaví se, dokud bude v dobývání úspěšný a docela si lze představit zase ruské tanky v Praze. Nelze spoléhat, že po Putinovi nastoupí někdo jako byl Gorbačov. Ale ano, jakmile začne být normální imperiální expanze najednou vyvstanou i další hrozby

4 0
možnosti
  • Počet článků 139
  • Celková karma 23,72
  • Průměrná čtenost 1387x
Profesorka ekonomie a vysokoškolská pedagožka dříve na Vysoké škole ekonomické v Praze, nyní na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V letech 2014 až 2018 členka Zastupitelstva hlavního města Prahy a radní pro finance a rozpočet. Napsala jsem sama nebo s kolegy docela dost knih, třeba Manažerské finance, Podniková ekonomika, Úvod do podnikového hospodářství, Cirkulární ekonomika I až III, Podnik v časech krize a další. A samozřejmě publikovala mnoho článků v domácích i zahraničních časopisech o finančním řízení podniků, sanacích, insolvencích, rozhodovacích procesech a o makroekonomickém vývoji.

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.