Velkou část života jsem hledal jednu věc, a to klid. Možná to máte stejně. Měl jsem pocit, že už chci konečně v životě klid, že se věci dějí moc rychle, nejsou tak, jak chci, nemám, co od života chci, a už chci konečně klid.
Asi před dvěma a půl lety jsme odjeli s Alicí na dovolenou na Bali. Odjížděl jsem tam s tím, že konečně musím přijít na to, jak to udělat, abych měl konečně v životě klid.
Potřeboval jsem být chvíli sám. Původně jsem si plánoval tři čtyři dny o samotě, nakonec jsem se rozhodl alespoň pro jeden den. Našel jsem si chatrč u pláže, kde skoro nikdo nebyl, a pronajal jsem si ji na jeden den a věděl jsem, že mám asi 24 hodin na to, abych přišel na odpověď na mou otázku, jak to udělat, abych konečně zažil v životě klid.
Začal jsem meditovat. Sedl jsem si na postel a první dvě hodiny jsem jenom seděl a čekal, co přijde. Po pár hodinách jsem se trošku zklidnil a začal jsem si zapisovat nějaké věci do sešitku, který jsem měl s sebou.
Potom mě napadlo, že mám jít k zrcadlu a podívat se na sebe do zrcadla. Tak jsem koukal na sebe a v tu chvíli se začaly objevovat divné věci. Měl jsem pocit, že vidím ne sebe, ale úplně někoho jiného. V tu chvíli se stalo něco, co neumím vysvětlit, něco se překliklo a já jsem si něco uvědomil, vzal jsem si sešitek a začal jsem psát.
Další asi hodinu jsem jenom psal a psal. V té chvíli jsem si uvědomil, že klid v mém životě znamená smrt. Došlo mi, že život je neustálý pohyb, neustálá změna, že ta energie kolem nás, která tady neustále vibruje, je ta změna, že příroda nemá žádné takové slovo jako klid. Když se podíváte na přírodu, na rostliny, všechno kolem, všechno neustále roste, neustále se vyvíjí, mění se to, byť zdánlivě to tak nevypadá, tak někde uvnitř je tam neustálá změna, neustálý růst.
Tohle je moje nejklíčovější lekce do mého vlastního života. Tehdy večer jsem si uvědomil, že život není klid, ale že život je neustálá změna a neustálý pohyb.
Neznamená to však, že se nemůžeme zastavit, že nemůžeme odpočívat nebo že nemáme odpočívat. Pokud si sednete a chvíli nic neděláte, je to stejná kvalita, jako když vyrazíte a začnete třeba běhat maraton. Obě formy jsou nějaká forma pohybu. A tohle byla pro mě tenkrát obrovská změna.
Ještě jednu věc jsem si tenkrát odnesl z Bali. Uvědomil jsem si, že člověk může naprosto cokoliv a neexistuje žádná hranice, co člověk dokáže, nebo nedokáže. Jedinou hranici si nastavíme v naší hlavě. Zároveň jsem si uvědomil, že byť můžu vyrazit a můžu udělat cokoliv ve světě, tak stejně kvalitní je neudělat vůbec nic. Dělání se mi dalo do naprosté roviny s nicneděláním. Najednou to nebyl klid, těšení se na to, až konečně ty věci skončí a až konečně budu moci spočinout, najednou to byla volba, najednou to byla schopnost mít nad vlastním životem moc a mít schopnost rozhodnout se, zda do věcí půjdu, nebo nepůjdu.
A ta svoboda, ať se pro něco rozhodnete, nebo nerozhodnete, že nemůžete udělat chybu, že obě ty cesty jsou naprosto svobodné, že věci v životě dělat, nebo je nedělat, má v nějakém základu stejnou esenci, stejnou podstatu, že nemůžete vlastně v životě udělat chybu, tak tohle mě naplnilo obrovskou energií, kterou jsem do té chvíle nepotkal.
Od té doby vím, že život je pohyb, že ten klid, který jsem hledal, nemá žádný smysl, že si klid můžu dopřát, kdykoli chci, že budu relaxovat a odpočívat, a najednou pro mě naprosto změnil svůj význam.
Přeji vám, abyste zažili stejný pocit, že věci v životě můžete dělat, že je možné naprosto cokoliv, stejně jako věci dělat nemusíte a budete stejně dobří a není v tom žádný rozdíl.
