...... mňo, vona Mutti bortí jednu pravdu za druhou,- dokonca přestalo platit aj oblíbený rčení Dr. Kopyta,- "stokrát vopakovaná lež sa stává pravdou!" Na ty mediální žvásty už nereflektuje ani Dežo z Harvardu a ubohá, lživá propaganda tak dostala pěknejch pár přes tlamu,- "stokrát vopakovaná lež zústane navždy prachsprostou, nestoudnou lží",- aj kdyby ste sa z teho 100x podělali v kině!

Berme to z té pozitivní stránky: jestliže desítky procent obyvatel Evropy skutečně papají tyhlety žvásty Merkelové a spol. i s navijákem, pak si Evropané asi skutečně nezaslouží nic jiného, než být vytlačení jinou civilizací

To je účelové a záměrně nepřesné srovnání. Spíš bych srovnal islám s nacionalismem - většina jich je vcelku v pohodě, ale jsou extrémní projevy - nacismus / salafismus...

Já nesrovnávám islám s nacismem. To není cílem.

Německý nacionální socialismus má, dle mne, s Islámem shodnou premisu. Jejich vyznavači , u nacionálního socialistů byli, u Islamistů jsou stále přesvědčeni, že jejich od Boha pocházející úlohou je změnit svět k obrazu svému..........všemi prostředky.

Nacistické Gott mít uns na přezkách opasku Wehrmacht i islamistické Allahu Akbar, kterými provázejí své násilné akce, to prokazuje

Spíše bych se zaměřil na prostředí, v němž nacismus vznikl: ztráta ideí, každodenních jistot, dlouhodobá frustrace, ponížení...

Problém černobílého filtru. Motivace lidského jednání jsou různé a téměř vždy je to velká množina různých vlivů. Člověk je stavěn tak, že pokud žije v prostředí, kde má přiměřený dostatek potravy, bezpečí, lásky, svobody, přátel, možnosti něco tvořit atd., nemá potřebu zabíjet jiné lidi.

Teprve tehdy, pokud o své jistoty přijde, stane se člověk nebezpečný. A není již tak důležité, zda o tyto jistoty přijde objektivně, nebo subjektivně. Nemocný paranoik je subjektivně pronásledovaný člověk a proto se tak chová. Člověk, kterému je vsugerováno výchovou, že jej někdo nebo něco ohrožuje, se také tak bude chovat.

Člověk, který nějakým způsobem strádá a chce své jistoty posílit, je ochoten vynaložit velké úsilí k dosažení cíle. Někdy je však tento cíl klamný a výsledkem tohoto úsilí je fiasko a obrovská frustrace ze ztráty jistot, na něž byl fixován.

Proč političku nejmenovat? Určitě jde o babičku Frau Merkel. Na procházce se psem, na nás za plotem štěká fenka francouzského buldočka Andělka. Tu oslovuji, když štěká méně, Angelo, když vice, tak Merklová. Stejně se ale musím fence omluvit, je určitě hezčí, než její jmenovkyně.

Sorry, to se mi zda vtipnejsi zdejsi pes s jmenem "pocem", patri ceske rodine a decka v okoli si mysli, ze jmeno psa je Pocem.