Bude se Síkela líbit Leyenové?

Nominace na eurokomisaře schvaluje staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Může jí český ministr průmyslu a obchodu vyhovovat? Bezpochyby ano.

Za dobu svého ministerského působení neudělal nic, co by jeho budoucí šéfové vadilo. Snad jen s výjimkou toho, že Česko neustoupilo od záměru stavět další jaderné bloky. Ale to je v kontextu rozpadající se evropské energetiky drobnost.

Navíc, jádro je v taxonomii EU a komise stejně může výhody nových jaderných elektráren prznit víceméně podle libosti. Jako to, podle všeho, udělala v případě Dukovan. A až půjdou „tlustý do tenkejch“ budou se ještě jaderné zdroje hodit k tomu, aby si na nich komise udělala laciné PR. Bez svých zásluh a za cizí peníze. Takže to je na unijním štítu ministra Síkely taková kaňka – nekaňka.

Pokud by náhodou chtěla paní Leyenová svěřit „dekarbonizaci“ unijní energetiky někomu novému, je Jozef Síkela dobrou volbou. Bude věrně prosazovat to, co vůdkyně unie bude chtít. A protože za celou dobu ve funkci ministra nepochopil, jak funguje energetika, nebude se u toho ani červenat. Ale samozřejmě si podobně dobře dokáže poradit i s jiným portfoliem, které dostane. Ani o tom není třeba pochybovat.

Jen si to nesmí na poslední chvíli pokazit. Prohlásil totiž, že se mu úplně nepozdávají klimatické plány, které minulý týden projednávala vláda. To už by mohla být skutečná kaňka na jeho kádrovém profilu. Že by ale jeho ministerstvo chtělo v zelených dokumentech udělat opravdu razantní změny na základě skutečných odborných informací a zdravého rozumu je však opravdu jen málo pravděpodobné.

Nominací Jozefa Síkely poslala česká vláda do Bruselu jasný vzkaz. Vzkaz, že jednoznačně upřednostňuje loajalitu před kvalitou. I před fakty. Jenže to není cesta ani k nastartování růstu vadnoucí ekonomiky států v EU, ani k její záchraně. Takže je vlastně tak nějak jedno, o čem bude pan ministr v Bruselu rozhodovat. Bude rozhodovat tak, jak mu Ursula von der Leyen přikáže.