Věta, která bývá mnohokrát v akčních filmech. Věta, která může značit odhodlání dokázat velké věci. Věta, která je v dnešní době více než příznačná. Její podstatou však dnes není odhodlání něco dokázat ani překonat překážky. Podstata je úplně někde jinde!
Za každou cenu je dnes důležité jen jedno. VYDĚLAT!
Je mi smutno a blivno a někdy i děsivo z toho, jak se lidé umí přizpůsobit ve všem špatném a nechutném. Za každou cenu se dnes snaží vydělat každý, kdo se jenom trochu přiblíží ke spodní hranici morálky a její únosnosti.
Za každou cenu se dnes vydělává na nás blbcích. Ano, blbcích! A ještě jednou blbcích. Osobně bych rád nazýval nás spíše normálními lidmi, ale to asi nejde.
Ti, kdož na to mají žaludek, rychle a spolehlivě vydělávají na naší blbosti, nebo normálnosti, nebo přirozenosti.
Ptáte se v čem? Jen pár příkladů myslím postačí…všichni však mají stejného jmenovatele a přičinu.
Potraviny.
Podsouvají se nám sračky, které ničí naše zdraví. Podsouvají se nám humusy nemající mnohdy s jídlem nic společného. Jen samé náhražky a nekvalitní výrobky. Cílem je pouze jediné. Vydělat!
A chce-li někdo podotknout, že je i mnoho kvalitních, budu souhlasit. Kdo je však kupuje? Většina? Omyl! A kdo má zkušenosti s nákupy kousek za hranicemi s Německem, nebo Rakouskem, ten už nejezdí jinam. A nedivím se. Ceny mnohdy stejné a kvalita podstatně lepší…že by tam obchody i výrobci poznali jak jim kvalita a dobrá cena přivede více spokojených zákazníků?
Proč u nás letí AKCE o ničem a podvody se složením potravin? Protože jsme normálně hloupí. A držíme hubu a krok. Jak bylo ostatně dobrým zvykem našeho národa.
Elektronika.
Znáte pojem řízené opotřebení? Víte o tom, že mnoho firem vyrábí několik jakostí výrobků a řídí jejich prodej a reklamace?
Také mne to překvapilo. Nemám však důvod nevěřit lidem, co v nich pracují a mnohdy zděšeně vyprávějí. Koupíte toustovač, mikrovlnku, pekárnu od renomované značky. A ten výrobek bude třeba v kategorii „C“. To znamená, že je vyroben sakra levně a sakra draho prodán. Při první reklamaci po pár měsících Vám jej vymění za variantu „B“. Už ne tak levně vyrobenou, ale také ne úplně kvalitní.
A pokud se vám rozbije i tento, dostanete „A“! Akorát, že ne každý používá výrobky se stejnou intenzitou na kterou jsou nastaveny materiály. Proto je nejlepší, když se „C“ podaří přežít záruku.
To jen malý příklad. A opět je to o výdělku za každou cenu. A hlouposti nás všech, že si necháme takto kakat na hlavu.
Bankovní a finanční služby.
Zde vidím největší žraloky a lovce. Jedná se tu totiž o to urvat co nejvíce a za každou cenu. Sám mám za to, že tyto služby mají sloužit hlavně lidem k větší spokojenosti a produktivitě a zlepšování životní úrovně. A i přes to by mohli normálně vydělávat. Akorát, že to bychom nesměli být v ČR. V zemi, která má velmi zdravé banky, které neví, jak už by na lidech vydělali. V zemi, kde je mnoho nebankovních společností, které odírají za každou cenu.
Nahlédněte do systémů úroků v zemích směrem na západ. Případně i za oceán. Nemusíme však chodit daleko a stačí nahlédnout do Německa. Nebudu zde však vše servírovat jako na stříbrném podnosu. Hledejte a čtěte vy. Bankám nezáleží na podpoře obyvatel a tím pádem podpoře dalšího rozvoje ekonomiky a tím pádem automaticky i rozvoje jejich vlastního. Napříč generacemi by mohly těžit z podmínek, které nastaví. Místo toho odrbávají.
Tady máme zase jen touhu vydělat. Za každou cenu!
Jen tři příklady toho, že se necháme odírat čím dál více.
Necháme z chudých dělat ještě chudší. Ze střední třídy slabou střední třídu. A z podvodníků, šmejdů a lichvářů jen bohatší šmejdy, podvodníky a lichváře.
Kdo by chtěl oponovat, že se najdou výjimky…Tak má pravdu. Ale píši tady o většině. O té špatné většině. Protože kdyby to byla menšina, velmi rychle by zanikla. Nikdo by ji nepodporoval a neměla by z čeho sílit.
Zlaté české ručičky, se bohužel průběhem let změnily ve zlaté české podvodnické mozečky…
