- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pokusím se tady spíše nastínit něco jiného.
V socialistickém období měla armáda vojenskou techniku. Tato vojenská technika byla kvalitou i značkami poplatná režimu, tudíž azbuka byla nezbytnou součástí. Tato vojenská technika musela být provozu schopna a hlavně každý voják svou techniku musel umět obsluhovat a starat se o ni.
V socialistickém období se pořádalo mnoho cvičení a dalších „bojůvek“, kterých se účastnila povětšina vojáků, nehledě na hodnost. Nebylo výjimkou být v terénu několik týdnů a usilovně cvičit.
Cvičilo se spojení, střelby, přesuny, poplachy, ochrana před ZHN (zbraněmi hromadného cvičení) a vše co s vojenskou přípravou souvisí.
V socialistickém období bylo na vojně mnoho vojáků, díky základní vojenské službě. Byla tam i šikana a mazáctví. Utvářely se tam vztahy mnohdy přetrvávající desetiletí. Utužoval se tam kolektivní duch a chlapec se naučil být odpovědný za své činy, které mnohdy měly dopad i na jeho spolubojovníky.
V socialistickém období si všichni vojáci byli rovni a velení si bylo rovnější. Propaganda a jasný ruský vliv byl patrný na každém kroku a nepoplatní režimu se odsouvali a uklízeli k pracovním útvarům, aby je bylo co nejméně vidět.
V dnešní době má armáda vojenskou techniku. Tato vojenská technika je kvalitní pouze někde a někdy. Není výjimkou, že na více vozidel je jen jedna autobaterie. Není výjimkou, že stav většiny techniky je špatný a tudíž jakýkoliv výjezd je předem velkým rizikem. Avšak i tato technika by měla být schopna provozu. I každý voják, kterému je přiřazena by ji měl umět ovládat i udržovat. To se však v současné době neděje. Je běžným příkladem, že voják přidělený k technice nemá potřebná oprávnění k jejímu ovládání a složky armády k tomu určené se ani nestarají o to aby je získal.
V dnešní době se pořádají cvičení velmi málo s velmi málo vojáky. Pokud to není elitní útvar, případně uskupení, tak nemají šanci pocvičit na technice v terénu prakticky vůbec. Každé cvičení je skoro svátkem, protože je to příjemná změna pro vojáky z všedního stereotypu, který není nikterak příjemný.
V současné době máme kolem dvaceti tisíc profesionálních vojáků. A stále jich ubývá. Základní hodnoty, které dávala vojenská služba v prvních měsících pomalu mizí a kolektiv se nyní utužuje kolem vodní dýmky, IPhonů a facebooku.
V současné době si jsou vojáci rovni a velení si je rovnější. Na velitelských pozicích mnohdy nebývá zkušený odborník, nýbrž zelenáč s mokrým inkoustem na diplomu, který o praxi nemá ani tušení. A pak se zde bohužel osvědčuje pravidlo blbce a funkce. I zde je nyní vidět jasný vliv západu.
Co se tedy změnilo?
PS:
Upozorňuji pro všechny, že tento text je pouze mým názorem na některé „změny“ proběhlé mezi socialistickou a současnou armádou. Vycházím ze zkušeností svých i zkušeností kolegů, kteří stále jsou v činné službě, nebo v ní byli. Není mým úmyslem zde dělat nějaký závěr, pouze poukázat stručně na stav v určitých oblastech.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!