Ruku v ruce kráčející, dobročinnost s vychcaností…

Nemohu říci, že by náš národ nebyl uvědomělý a dobročinnost zavrhoval. Po dnešním dni jsem naopak v tomto směru velmi pozitivní a musím přiznat, že jsem mohl dnes spatřit stovky lidí, kterým dobročinnost není cizí. Rád bych o tomto a bohužel i o stinné stránce napsal pár vět.

Moje manželka se již pátým rokem přihlásila jako dobrovolník pro dnešní kytičkový den. Kdo nezná (doufám, že minimum) může si přečíst zde: http://www.denprotirakovine.cz/.

Začalo to nápadem, že je možné pomoci a hlavně jsme dobrovolníky po Pardubicích dříve moc nevídali. Díky skutečnosti, že s rakovinou se setkává skoro každý i u nás v rodině již trochu řádila a proto to tak trochu vyplynulo.
 Rok od roku je úspěch kytiček čím dál tím větší a musím zde vyzvednout manželku i její pomocníky, že dnes se jim v Pardubicích a Cholticích podařilo na dobročinnost prodat 1100 kvítků měsíčku lékařského! Díky moc všem co se na tomto podíleli a i lidem, kteří stáli doslova fronty na známé kvítky.
Avšak i letos bylo možné se setkat s negací a skoro děsivými nápady lidí. Nejprve bych rád zdůraznil, že dobrovolníci kytičky prodávají bez nároku na jakoukoliv odměnu a skromným dárkem je pouze tričko, které mají na sobě. I to byl a je podle mne jeden z důvodů, proč se hledají tak těžko. Dnes už nikdo nic moc zadarmo udělat nechce.

O to více mne mrzí, že neznalost lidí dovolí dotazy typu: „ To je výdělečná brigáda, že?“, a nebo:“ Kolik z té jedné kytky máte?“
Musím zde však podotknout, že u jiných „dobročinností“ to jest bohužel pravdou. Proto sám zastávám pouze dobročinnost u pár projektů, které jsou dlouhodobé a tradiční. U většiny dalších jsem se setkal s tím, že odměna za prodej mnohdy převyšuje více než padesát procent ceny předmětu a tudíž se na dobročinnost dostane podstatně méně.
A to je zlé. Je to ošklivé a je mi zle z toho, že se na všem musí mermomocí vydělat.
I to je pro mne důvodem, proč jsem dnes každého dobrovolníka ve žlutém tričku vesele zdravil a věděl, že to nedělá pro zisk! I když třeba studenti získali volno ve škole, stejně jako část deváté třídy v ZŠ Choltice, kterým tímto děkuji za spolupráci jménem manželky. Starší lidé dobrovolnictví mohli pojmout jako setkání se starými známými a získali také mnoho nových informací a zajisté dobrý pocit.

Avšak i v tomto dobrovolnictví se najdou vychcánkové a šmejdi. Ano šmejdi, kteří parazitují na dobročinnosti a dobrovolné částce za kytičku, která má pouze spodní hranici.
Již v minulých letech jsme se setkali s náznaky, že někteří dobrovolníci oznamují špatnou minimální částku. Pro informaci je minimální příspěvek za kytičku 20,- Kč.
Také každý rok pečlivě sledujeme vybrané částky za kytičky a vše co s tím souvisí.
Dnes se manželka setkala s otázkou: „A za kolik je prodáváte tady?“ Překvapená odpověď manželky byla, že celorepublikově je minimální částka 20,- Kč. Dostalo se jí odpovědi, že v Brně prý dnes bylo třicet…Nemíním se zde dotknout obyvatel Brna, to rozhodně ne. Jen mne to bohužel přesvědčuje o tom, že pár dobrovolníků napříč republikou jsou šmejdi.
Z osobní zkušenosti vím, že nikdy jsme nevybrali přesně 20,- Kč krát počet prodaných kytiček. Lidé přidají něco navíc téměř pokaždé. I proto mne fascinuje, že vidím statistiky, kdy bylo tam a tam prodáno 500 kytiček a výnos byl rovných 10.000,- Kč, tomu se mi opravdu nechce věřit. Ani jedna jediná koruna navíc?

A proto zde narovinu říkám, že i tady jde krást! Je to hnusné a nechutné! Prosím proto všechny z Vás, kdo chtějí přispět do dalších let, bedlivě sledujte informace na letáčku, který se ke kytičce přidává. Tam je minimální částka psána.
Trvejme na tom, aby se všechny potřebné finance dostali tam, kam od nás míří!
A pokud si na tom chce někdo vydělávat, ať jde do hajzlu!