teda!!! Klári, já nemá slov. Vlastní kamarádka??

Skvělý příběh, jako všechny od Vás.

Moc děkuji za slova chvály, Bohunko. Jj, kamarádka, člověk nikdy neví, odkud to přijde...Ale třeba také nepřijde...

Jó, ženský!

......Dobrý! Takový je život. Bílá košile od rtěnky, druhý den volání....nemám náušnici, je určitě v autě, těžko se to vysvětluje.

Ale jak mě za mlada poučovali starší.....jinde se to musí nabrousit, aby to doma řezalo. Nesmí si o tom ale vykládat celá dědina.

Stando, to vám určitě říkal nějaký "hodný" strýček Vsadím se, že teta by na "broušení u cizích" měla jiný názor Každopádně díky za komentář a také za inspiraci k další povídce