Ušišlánek a fronta na auta

„Kdo na to jde od leŠŠa, koupí auto od eŠŠa,“ zní reklamní slogan na jedné z rozhlasových stanic. Namluvený dítětem, které nejspíš dostalo příslib doživotního zásobování sladkostmi, když to ušišlá jak nejvíc to půjde. Pokud ušišlánka slyšíte v průběhu jedné hodiny čtyřikrát, koledujete si o lehčí příznaky infarktu. U citlivějších povah může slaďoučké „eššššš“ vyvolat i trvalý Herodesův syndrom. Jisté ale je, že i když na to půjdete od lesa, nepoběžíte zasaženi cílenou strategií autora reklamy úprkem pro auto. I kdyby se vám nakrásně válelo doma před Vánoci nepotřebných čtvrt milionu.

Využívání dětí v reklamách se objevuje v médiích zejména v předvánočním čase. Někdo to umí nastavit s citem, pak proč ne. Někdo by ale zasloužil pár facek. Šišlající chlapeček možná rozněžní seniory v pokročilém stadiu senility. Pokud ovšem mají být oni cílovou skupinou pro nákup automobilu, pak by měl autor téhle reklamy vrátit diplomy a možná i poslední vysvědčení ze základní školy.

Obecně se tvrdí, že špatná reklama je taky reklama. Jenomže ono „od leša“ už je někde mimo schopnost rozpoznat, kdy i to špatné může být přínosné. A v uvedeném případě autor reklamy určitě neměl za cíl posluchače odpudit - aby si po otřepání řekli, že na tom sloganu přece jenom něco je. Jednoduše z nich dělá ještě větší hlupáky, než je sám.

O zneužívání dětí se mluví často. V kontextu s pedofily a jinou kriminální činností. Méně se už ale hovoří o zneužívání dětí v reklamách, ale také o primitivním zneužívání dětí vlastními rodiči. Třeba ve frontách v obchodě, u lékaře, na úřadech, u přijímacího pohovoru. Všude tam, kam si někteří lidé s sebou berou dítě jen jako plyšový talisman. Aby odbourali bariéry, ukázali sami sebe v lepším světle, vzbuzovali prostřednictvím dítěte soucit a získali co nejvíc výhod.

Myslím, že dotyčnému chlapečkovi „od leša“, až doroste do dospěláckého věku, bude jednou za tuhle ušišlanou reklamu pěkně hanba. Pak se možná sám sebe zeptá, komu to vlastně sloužilo a k čemu. Samozřejmě jenom v případě, že není hloupost dědičná a jeho otcem není sám autor reklamy.  Ilona Kaulfuss