Čas honů bez kořisti

Blíží se volby. Čas boje o prestiž. Čas, kdy se všechno proti konkurenci hodí do krámu a kdy lze všeho použít, či zneužít. Čas hledání pevné půdy pod nohama, pro všechny znovuzrozené politické Fénixe. Čas pro anonymy, co právě teď důrazně poukazují na chyby současného vedení radnice. Čas házení špíny a podivného účtování. Čas převlékání plášťů a výměny masek. Ale také čas rozpoznání hodnot skutečných osobností.

Lidé mají právě v tomto čase jedinečnou šanci něco změnit. Vymanit se ze stáda, co jen drží ústa a krok a začít důkladně pozorovat a zvažovat, komu dají v říjnu svůj hlas. Zda politikovi, který problémy lidí bagatelizuje ve svém fan clubu na sociální síti, tomu, který občana za jeho kritiku nasměruje do blázince, těm, kteří využívají všech prostředků k šikaně nepohodlných, případně podpoří ty, kteří skutečně něco přínosného pro společnost dělají.

Voliči by právě nyní měli chodit s očima dokořán a selektovat všechny ty „Hujery“, kteří celou dobu spali a pávě teď jsou nejaktivnější z aktivních, křiklouny obrůstající planými sliby, despoty, kteří zakopávají o své vlastní Já, kandidáty, kteří se vrhli na politiku, protože nic jiného neumí. Na voličích samotných totiž je, kdo o nich bude po říjnových volbách rozhodovat. Jen voliči sami určí, zda do křesel pro nové zastupitele nezasednou pouhé marionety bez tváří, bez vlastního úsudku a bez páteří.