Německé jaderné šílenství se dostává do dalšího dějství

Hra o budoucnost jádra v ekonomicky nejsilnějším státě Evropy podle všeho zdaleka nekončí. Proti plánu spolkové vlády zavřít do roku 2022 všechny jaderné elektrárny se logicky postavily firmy, které se podílejí na provozu samotných reaktorů, tedy hlavně E.ON a RWE. V těchto dnech se nechaly slyšet, že podají žalobu k německému ústavnímu soudu a budou chtít miliardové odškodné. Podle nich prý vládní strategie odchodu od jádra porušuje základní vlastnická práva zakotvená v německé ústavě.

Energetické kolosy již přitom neargumentují bezpečností jaderných elektráren, která je v Německu jedna z nejvyšších na světě, ani například otázkou potenciální ztráty poměrně velkého počtu pracovních míst v okolí elektráren, ale snaží se zapůsobit hlavně tím, jak velkou utrpí finanční ztrátu. Přestože mohou mít pravdu, lepší argument si snad ani nemohly zvolit. Běžného člověka tak musí ještě více postavit proti sobě, neboť ten jen suše konstatuje, že podobné firmy si už nahrabaly dost a je na čase s tím něco udělat. Německý kabinet tak má jistotu, že v případě právní bitvy s těmito společnostmi bude veřejné mínění nepochybně na jeho straně. Nezáviděníhodná pak bude pozice soudců.

O jaderné energetice se v Německu vedly úporné diskuse vždycky, někdy s větší, někdy s menší intenzitou. Zásadním vnitropolitickým tématem se však opět stala v posledních třinácti letech. S postupným útlumem jaderné energetiky počítala již energetická koncepce německé vlády tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera z roku 2000. Byl to i logický důsledek nově vytvořeného koaličního kabinetu sociálních demokratů a Zelených. Podle tehdejšího plánu měla být výroba elektřiny z jádra postupně utlumena do roku 2025.

Současná vláda Angely Merkelové však předvedla bezprecedentní a doslova ukázkový obrat  o 360 stupňů. Nejprve v minulém roce větší část původní koncepce z roku 2000 zrušila a prodloužila provoz reaktorů až do roku 2040, aby na konci května tohoto roku odvolala co odvolala a finální termín stanovila již na rok 2022, tedy na dřívější termín, než s kterým počítala jedenáct let stará energetická koncepce kancléře Schrödera. To vše jen díky hysterii vyvolané havárií v japonské jaderné elektrárně Fukušima způsobené jedním z nejsilnějších zemětřesení v historii země vycházejícího slunce.

Zahrávat si tímto způsobem s energetickou budoucností by se však mohlo vymstít nejen Německu, ale celé Evropě. Můžeme jen doufat, že se vítěz příštích voleb do německého Spolkového sněmu začne znovu chovat racionálně, zodpovědně a energetická bezpečnost celé Evropy bude otázkou promyšlené, dlouhodobé koncepce a nikoliv zbrklých rozhodnutí nesoucích se na vlnách populismu.