Skutečně pár slov k oblíbenému problému naší doby. Školský výbor rokoval a podpořil návrh můj a kolegů odsunout povinnou maturitu z matematiky na rok 2023. Je to kompromis z nouze, ale stojím si za ním.
Politik by měl vysvětlit veřejnosti, proč něco prosazuje.
Napřed ale rovnou odpovím na obvyklých XY dotazů, které se vždy objeví pod blogem na toto téma. Maturovala jsem z matematiky. Absolvovala jsem střední ekonomku, matematiku jsme měli těžkou. Dodnes děkuji učitelům i profesorům, protože popravdě – při studiu práv mi právě soustavnost a metodičnost nalezená v matematice mnohé usnadnila a pomohla mi řadu věcí pochopit.
A teď k tomu školskému výboru a navrhovanému dalšímu odkladu.
Tedy za prvé: Proč nadále podporuji, aby střední školy byly zakončeny maturitou s povinnou matematikou (jakkoliv zdaleka ne všechny školy a ne všechny obory – na to se dost zapomíná).
Matematika rozvíjí dovednosti potřebné pro vzdělání v 21. století. Je to cesta k soustavnosti, logickému postupu při řešení problémů. Máme tři gramotnosti. Vlastní jazyk. U nás češtinu. To je snad jasné. Cizí jazyk. Obvykle angličtinu. Asi také není nutné o tom nějak dlouze diskutovat. Jazyk vědy. Čili matematiku. To je jazyk poznávacích procesů, který nám umožní řadit a strukturovat vědomosti i postupy.
Chápu – hodně lidí to takhle nevidí. Považují matematiku za těžkou a nepochopitelnou. Jen bych ráda upozornila, že pro jiné lidi je matematika snadná, ale obrovským úkolem je pro ně důsledná znalost češtiny a nezměrnou námahou učení se cizímu jazyku. To je těžké. Jsme různí, máme různé talenty. Něco nám jde dobře, něčemu musíme věnovat spoustu času.
Pokud ale má mít maturita smysl, logiku a vůbec své místo v systému, pak kompletní - tedy s matematikou.
Za druhé: Proč odklad o další dva roky?
O povinné matematice se mluví přes dvacet. Celou tu dobu se naše školství na tento krok „chystá“. Když jsem prosadila jako ministryně odložení povinných maturit na roky 21 a 22 (pozor: nikoliv zavedení, ale odložení – povinná matematika měla být už v roce 2017!!!), byly důvody tyto: nedostatečně kvalitní výuka, neujasněnost, které školy a obory ano a které ne, potřeba revidovat příslušné RVP, nedostatečné finance na „půlení“ tříd, aby byla výuka intenzivnější, obrovské rozdíly mezi školami v počtu hodin matematiky, což některé zvýhodňovalo a z jiných to dělalo outsidery.
Po rozhodnutí o odkladu začaly potřebné práce na změnách. Vznikl plán, co udělat, jak to financovat.
Jenže věci se zadrhly. Teď jsme v situaci, že financování přišlo o více než dva roky později, než mělo (s odložením reformy), nebylo dotaženo ujasnění oborů (které ano, které ne), změny v RVP postupovaly pomalu… A tak dále.
Studenti nesmějí být pokusní králíci. Proto další dva roky na přípravu. A já skutečně doufám, že teď už konečně budou věci dotaženy tak, jak dotaženy být mají. Že výuka matematiky bude podstatně kvalitnější. Že nedojdeme zase k závěru vypůjčenému z ruských reforem v devadesátých letech minulého století: Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako obvykle.
