Nechci zase tolik. Ceníme si děti na 7,5 miliardy navíc?

České děti strávily mimo školu prakticky nejvíce času ze všech. Jako v poslední době skoro pořád mi připadalo, že to pana ministra školství moc nevzrušuje. Jenže se nelze tvářit, že se nic nestalo, že to je „brnkačka“.

Proto jsem připravila a zveřejnila svůj návrh Národního plánu na dorovnání dopadů COVID-19 do vzdělání. A s tím i požadavek, aby se v obřím letošním a plánovaném schodku pro příští rok našlo na financování tohoto plánu 7,5 miliardy korun.

Samozřejmě jde o velké prostředky, ale je naší povinnosti pomoci českým žákům a studentům překonat škody, které na jejich vzdělání nutně zavinilo v podstatě celoroční uzavření většiny školských zařízení.

Už jsem o plánu mluvila s řadou učitelů, ředitelů, profesních sdružení, komunikuji o tom s Radkem Sárközim z Pedagogické komory, s Unií CZESHA, se Sdružením učňovských škol, se zaměstnavateli, lidmi z mládežnických organizací… U všech cítím velkou chuť udělat pro děti něco, co by jim pomohlo zvládnout dopady toho příšerného roku.

Co jsou (v současnosti) hlavní body plánu – čímž neříkám, že se to v diskusích nevyvine a nepozmění:

• Státem financovaná organizace mimořádných vzdělávacích kempů a škol v přírodě s turnusy na 14 dnů. Metodicky by tento projekt zaštítilo MŠMT, organizačně pak jednotlivé školy s podporou zřizovatelů a krajů. Kempy by byly poskytnuty bezplatně všem dětem, které se ve školním roce 2020/21 účastní na základním nebo středním vzdělání, a to včetně uměleckých škol, konzervatoří a podobně. Program kempů by obsahoval cílené doučování a probírání klíčové látky daných tříd a ročníků, dále pak v maximální míře sportovní aktivity. Státní dotace na jedno dítě je předpokládána ve výši 7000 korun.
• Program individuálního a částečně skupinového doučování pro žáky základních škol ve školním roce 2021/22 (nad rámec fungujících programů určených pro zvládání běžných situací). Jde o celoroční projekt zaměřený především (avšak nikoliv výlučně) na děti zvláště postižené omezením výuky kvůli rodině, prostředí a dalším vlivům. Předpoklad je vytvoření míst pro zhruba 100 tisíc dětí, lze však uvažovat i o vyšším počtu. Finanční dotace na jedno dítě: 10 000 korun. Metodicky zajistí projekt MŠMT, organizačně příslušné školy s podporou zřizovatelů a krajů.
• Program individuálního a částečně skupinového doučování pro studenty středních škol a učně (kteří navštěvovali zařízení ve školním roce 2020/21 nebo v tomto roce navštěvovali základní školu a do nového zařízení nastoupí od září 2021). Předpoklad je vytvoření míst pro zhruba 50 tisíc učňů a studentů (s možností zvýšení kapacit). Roční dotace na jedno místo je předpokládána ve výši 15 000 korun. Metodicky zajistí projekt MŠMT, organizačně příslušné školy s podporou zřizovatelů a krajů.
• Program Absolvent 2021 pro ty studenty, kteří střední školy navštěvují ve školním roce 2020/21 a poté budou přijati na vysoké školy nebo se o přijetí budou ucházet neúspěšně a rozhodnou se o studium pokusit od roku 2022/23. Skupinové doučování v předmětech významných pro studium na příslušné VŠ. Předpoklad účasti cca. 50 000 studentů. Dotace zhruba 5000 na studenta. Metodicky i organizačně zajistí příslušné vysoké školy.
• Projekt Večerní učení pro maturanty a učně ze závěrečných ročníků, kteří nastoupí po studiu do zaměstnání. Půlroční kurz skupinového doplnění vzdělání. Předpoklad zhruba 20 000 zájemců. Dotace na jednoho 5000 korun. Metodicky zajistí projekt MŠMT, organizačně příslušné školy s podporou zřizovatelů a krajů.
• Projekt doplnění dovedností pro doplnění praktických dovedností pro odborné střední školy a učňovská zařízení. Předpokládáno 20 000 zájemců při dotaci 5000 korun na jednoho. Metodicky zajistí MŠMT, organizačně školy ve spolupráci se zřizovateli a zaměstnavateli.
• Projekt pro umělecké a další specifické školy. Projekt by měl umožnit maximální možné doplnění vzdělání v oblasti specifických dovedností – například tanečních nebo výtvarných formou mimořádných soustředění a podobně. Předpoklad účasti zhruba 5000 studentů. Dotace na jednoho 20 000 korun.
• Rezerva pro potřeby speciálních a dalších potenciálních škol, například základních uměleckých škol: 0,2 miliardy.

Podle mého je také nutné, aby MŠMT co nejrychleji se všemi relevantními stranami projednalo a vytvořilo podmínky pro mimořádné a dočasné změny tak, aby vzdělávací programy zhruba v příštích dvou letech respektovaly fakt zpoždění výuky a potřeby opakovaného probírání především klíčových témat.

Co si myslím, že by mělo být zdůrazněno, to je, že podporu je potřebné organizovat nejen pro žáky a studenty, kteří letos končí základní nebo střední školy a „postupují“ v systému výše, ale také pro všechny ostatní děti. To není naprosto nic proti maturantům nebo deváťákům, to vůbec. Jenže učivo, které nezvládnul letošní žák sedmé třídy základní školy, mu prostě bude chybět. Nemůžeme přece nechat věci v tom stavu, že za X let se bude říkat – to se mělo probírat za korony, to neumím.

Ještě jednu věc je potřeba jasně zdůraznit. Čtu často na sítích taková prohlášení, že „děti z kvalitních rodin to zvládnou bez problémů, takže vlastně jde jen o sociálně vyloučené“. To je naprostý nesmysl. Rok mimo školní lavice postihnul tak nebo onak všechny děti. Samozřejmě to opravdu některé rodiny a některé školy zvládnou vlastními silami – všechno nahoře popsané je ostatně dobrovolné (jakkoliv si myslím, že tam, kde škola, OSPOD nebo sociální pracovníci cítí zvýšenou potřebu zapojení dítěte, tam by měli využít svého vlivu k působení na rodiče). Výše uvedené projekty počítají konec konců s účastí zhruba dvou třetin dětí z celkového počtu těch, kterých by se to z věkové definice mohlo týkat.

Především ale tohle skutečně není nějaký ´projekt pro sociálně slabé´ nebo pro ´vyloučené lokality´. Pomoc s vyrovnáním se s vlivem koronavirové doby potřebují všechny děti. Některé možná méně a „dají“ to v rámci rodin, některé možná více, ale naší povinností je nabídnout všem šanci, aby mohly tuto situaci překonat.

P.S. Ještě velmi krátce: Představa, že bychom končící školní rok "škrtli" a všichni by si ročník 2020/21 zopakovali, tak ta skutečně není technicky, personálně, finančně a ze všech dalších hledisek možná. Ale fakt je, a je třeba to také finančně zajistit, že na základě individuálního posouzení a velmi pečlivého zvažování bude těch dětí a studentů, kteří si rok zopakují, skutečně více, než v jiných letech. To je třeba vzít jako skutečnost a bylo by hloupé, kdyby nás to na začátku dalšího školního roku nějak překvapilo. A bylo by fér tento fakt promítnout i do školského zákona, především do otázky maximální délky základního vzdělání.