No, paní Valachová, Vás číst (nebo poslouchat v Máte slovo) je velmi smutné. Vždycky jsem byla přesvědčená, že by ženy měly být v politice, aby mohly doplnit svým úhlem pohledu na věc muže-politiky.

Ale to jsem se mýlila. Váš případ to rozhodně není.

Znáte naše velmi známé a uznávané odborníky-pediatry Mudr Švejcara a Mudr Matějčka? Buďte ráda, že už Vám nemohou říct, co si o Vás myslí.

Máte především obavy o matky (příp.rodiče). Ale ono jde především o dítě. Slyšela jste někdy o tom, že nejdůležitější období pro duševní vývoj dítěte je do šesti let? A že každé je jedinečné svojí povahou? Měla jste lépe poslouchat psychologa Mertina, a ne být v neustále naježená.

Perfektně vystiženo!

Paní Valachová, voláte po racionální debatě, ale Vaše sdělení je emocionální křik. Dvouleté děti do školky prostě nepatří. Když už by někam mohly patřit, tak do jeslí.

Dvouleté děti ale patří v první řadě k matce. Máme výborný systém mateřské dovolené a předškolní přípravy. Kdykoliv ho v zahraničí nebo zahraničním kamarádům popisuji, prvně nevěří a potom závidí. Nerozumím, proč sociálnědemokratická poslankyně prosazuje pravicový model z období kapitalismu volné soutěže. Je to mimochodem jeden z důvodů, proč má volba šla mimo vaši stranu.. Vaše sociální experimenty. Vůbec se nebudu pouštět do spekulací o dobré matce, emancipaci a kariéristkách. Já totiž tu diskusi raději racionální.

Pokud musí být s dítětem do nějakého věku pouze matka, jaktože v případě rozvodu mají oba rodiče na dítě stejné "právo" a dítě má právo na oba rodiče?

Mě to připadá, jako kdyby si chtěl někdo pořídit dům a bylo nařízeno, že ho musí ze 70% zaplatit chlap - pak bude dům napůl. A nesmí mu pomoci příbuzní, nesmí mu pomoci partnerka. Chce dům, dáme mu k tomu přesný předpis, jak ho má financovat. Zkrátka se všichni necpěte do výchovy a vůbec života ostatním a bude to ok.

"Páchá na něm zločin, jak říkají naší „vývojoví psychologové“ (aniž by k tomu měli jedinou relevantní studii, která by to potvrzovala – je to jenom jejich dojmologie)"

Studie zcela jistě najdete, když zapátráte. Pro začátek doporučuji knihu Vzpoura deprivantů (Koukolík, Drtilová). Tam je odkazů na studie o vazbách dětí na matku celá řada.

Víte, líbí se mi váš sebevědomý postoj v momentech, kde naprosto zjevně vaříte z vody. Sleduji to delší dobu. Vždycky něco plácnete a doplníte to nějakým sebevědomým názorem, jako že psychologové podléhají dojmologii. Bylo by to docela komické, kdybyste nebyla političkou, která bohužel má na starosti rezort z nejcennějších, tedy budoucnost našich dětí. Fakt jsem rád, že už jste šla od válu a pevně doufám, že se do jakékoliv funkce kolem dětí nevrátíte.

Neberte to jako osobí útok, jen jako vyjádření mého úděsu, který je pochopitelný, vzhledem k faktu, že se jedná o moje děti.

Jinak je mi vcelku jedno, jak kdo vychovává svoje děti. Já sám jsem rád, že mám ženu, která se projevuje jako opravdová matka a děti jsou pro ní v prioritách první na řadě. S ženou, která předsadí potřebu kariéry před potřeby dětí bych si asi nerozuměl.

Co třeba: https://www.theguardian.com/world/2015/jun/24/havi... , nebo Nonmaternal care hours and temperament predict infants’ proximity-seeking behavior and attachment subgroups

Tomo Umemuraa,∗, Deborah B. Jacobvitzb ? A Vzpoura deprivantů není žádná vědecká studie - to je popková knížka, ve které se s literaturou zachází velmi volně.

Paní Valachová chce diskuzi o tom, "jak naplnit společenskou objednávku po předškolní péči ".

Tak tedy:

1) Ekonomové nemluví o "objednávce", ale o "poptávce".

2) Pokud taková poptávka je, není důvod, aby ji uspokojoval stát. V normální svobodné společnosti by se pro každou poptávku nakonec našla i nabídka. Jistě by vznikla i konkurence v nabídkách, takže by nakonec byla služba byla kvalitnější a rozhodně levnější, než jaké je schopen stát.

3) Maminky by měly větší výběr, protože lidé jsou různí a požadují různé věci. Stát pod taktovkou paní Valachové by zcela jistě prosazoval, aby vše probíhalo jednotně.

Nabídka by se našla, kdyby stát nesešněrovával péči o děti spoustou pravidel a nařízení, rigidně netrval na přehnaných hygienických normách a nechal rodiče, aby se na zásadách péče dohodli přímo s poskytovatelem služby.Teď už se zase rajtuje na lesních školkách ohledně jídla. Co je státu do toho, jaké jídlo rodiče dítěti do školky zabalí?

Pokud je dvouleté dítě připraveno na školku a ta s tím souhlasí, nechť tam chodí - ale proč se do toho má montovat stát? O to tady jde, paní poslankyně.

Za Vašeho ministrování napáchal stát, potažmo MŠMT, mnoho nepromyšlených systémových změn. Stát neučí a nevychovává děti. To dělají rodiče a učitelé. Proto

Věta z blogu: Proč zrovna toto téma vzbuzuje podstatně více vášní než témata jiná?vypovídá o vaší naprosté představě nadřazenosti. Vy dostanete nějaký impuls, např., že matky samoživitelky potřebují jít z finančních důvodů po dvou letech do zaměstnání a nemají kam odložit děti. Takže vy zdecimujete školky a nařídíte jim přijímat a pečovat o dvouletá batolata. Pak přijde kritika a tak dodáte, že to bude stát prachy, aniž tušíte, co všechno bude třeba zajistit a kolik to bude stát. Jste zbrklá, paninko a nedivím se testosteronům, že si vás podávají.

Odložit? To vypovídá o vaší neskutečné aroganci a hloupé nadřazenosti.

A opět argumenty, jako "bude nutno snížit počet dětí ve třídě". Zavedla jste inkluzi do škol, s podobnými argumenty - a kde jsme? Autistické děti a děti prakticky nevzdělatelné (protože rodiče na jejich vzdělání kašlou, všichni víme..) ve třídách o třiceti žácích, odkud děti přeřazují na soukromá gymnázia nebo do jiných škol ti rodiče, kterým na dětech záleží.

Nejlepší je, jak dnes ministerstvo zkouší házet problémy s inkluzí na chudáky učitele, že prý neumí pracovat s asistenty.

Já se pisatelům příliš nedivým. Prostě neumí jinak vyjádřit své zděšení nad zrůdností myšlení sociálních inženýrů.

Inženýrů, kteří na jedné straně chtějí zrušit kojeňáky a omezit na minimum dětské domovy. Maximalizovat pobyt dětí v rodině adopcí či alespoň pěstounstvím. Protože jen rodinná výchova je prospěšná. Jenže tíž inženýři pošlou nezralé děti zpět do komunitních zařízení. Prakticky na celý den. Zvážíme-li 13- až 14hodinovou potřebu spánku, devítihodinový pobyt v zařízení, tak je dítě s matkou maximálně dvě hodiny, strávené "vypravováním" do školky, cestou tam a zpět. V podstatě stres.

Normální člověk se musí zeptat, jestli by dítěti nebylo ve skutečnosti lépe v tom kojeňáku či děcáku. Nejlépe jsou na tom vlastně děti pěstounů - ti jsou placeni za pěstounství, děti do školky dávat nemusí a mohou s nimi být celý den. Tak, jak matky tisíciletí byly a jak je dítěti i matce vrozeno.

Nedivte se, že nad nesmyslným jednáním sociálních inženýrů zůstává rozum stát. U některých povah se to projeví drsnějšími výrazy. (My, ostatní, je pronášíme jen v duchu.)

Rozumná vláda, rozumný parlament odsouhlasily mateřskou (rodičovskou) dovolenou v délce čtyř roků. Daňový poplatník vzal na vědomí, že se z jeho daní zaplatí matkám příspěvek, umožňující být s dítětem dobu, kterou to dítě skutečně potřebuje. A pak ejhle! Přišli sociální inženýři a mateřskou si mohla máti zkrátit na roky tři. Budiž, je to rozhodnutí matky. Jenže inženýři náhle tvrdili, že matka má nárok na peníze, vyplácené původně po dobu čtyř let. Posléze vylepšil tuto "logiku" dokonce na dva a jeden rok. Takže "kariéru pěstující" matka potřebuje při krátkém, jednoročním výpadku příjmů čtyřnásobnou měsíční podporu ve srovnání s maminkou, která se chce dítěti věnovat celé čtyři roky. To je opravdu jen pro silné povahy. (A to nekomentuji fakt, že politici - sociální inženýři lžou, jak - společně se státem - nalezli peníze na takové řešení. To se to hledá v kapsách daňových poplatníků.) - pokračuje

Nedivte se, že takové "uvažování" sociálních inženýrů dříve či později člověka vyvede natrvalo z míry. Prostě že blbost nazvýváme blbostí. No - a někteří se neudrží, a nazvou příslučnými slovy i nositele oněch blbostí.

Souhlasím s tím, že je určitě lepší mít větší možnost volby. Takto "uvolněné" matky za účelem zaměstnání to však mají 2x těžší: z práce fofrem do školky, se starším úkoly do školy, příprava večeře, koupání, potom třeba žehlení atd. Jistě, dá se vhodně zapojit partner, ale ve výsledku by to nemělo dopadnou tak, jak se to stalo jedné známé: " Mami, teta ve školce je na mně hodnější než ty; já ji mám moc ráda."

P.S.

M.j. Váš úsměv, paní Valachová, je odzbrojující a současně je jako zbraň; máte na něj zbrojní pas?