Včera touhle dobou jsem si společně s dalšími 24 000 fanoušky splnila svůj dlouholetý sen - vidět na živo vyzrálé hudebníky známé pod názvem Red hot chili peppers....
deset minut před osmou se davy v prostoru u pódia otřásaly nadšením - už za chvíli vyběhnou na pódium ti, na které jsme několik hodin čekali! Každá uplynulá minuta byla ohlášena nadšeným jekotem, vyzývajícím Red hoty, aby se konečně ukázali. Nestárnoucí rockeři, dobře si vědomi našeho napětí, si ale dali chvíli načas, avšak asi po dvou minutách nás přestali "trápit" a na pódium vletěl Flea a hned za ním Chad s Joshem, který se za svými spoluhráči dopravil pomocí berlí, jelikož si nedávno zlomil nohu. Anthony Kiedis stále udržoval napětí v zákulisí a přiběhl až teprve po zaznění úvodní části otevírací skladby Monarchy of roses z jejich nového alba I´m with you, které přijeli prezentovat.
Čekáním vysílení fanoušci najednou ožili a začali skákat s nataženýma rukama jako šílení. Poté nás Flea přivítal se slovy " Praha je **** nejkrásnější město na Zemi!", a pak to společně s kolegy rozbalil peckou "Around the world" z alba By the way. Všech 24 000 lidí bez nutnosti vyzvání začalo společně zpívat s Kiedisem, jehož pěvecké schopnosti jsou asi tou nejpřekvapivější skutečností z celého koncertu. Je totiž obecně známé, že začínal jako funky raper, který postupně začal provozovat cosi jako zpěv (na cédéčkách od Blood sugar sex magik to znělo dobře, ale na koncertech se vyjímečně trefoval), což mu ale všichni fanoušci rádi odpouštěli díky jeho úžasně energickém vystupování obsahujícím šílené taneční pohyby a gymnastické výkony. Těch,pravda, s přbývajícími léty a absencí drog v krvi ubylo, ale rozhodně se neflákal a show si užíval.
Flea, v klasicky velmi zvláštním šíleném ohozu, ale "pařil" jako zamlada, jeho prsty běhaly po baskytaře neuvěřitelnou rychlostí i když běhal po pódiu a házel sebou jako při záchvatu. alespoň horní polovinou těla házel i Josh, jemuž upoutání k židli rozhodně náladu nerozházelo.
Chad Smith, klasicky "schovaný" vzadu ve svém království bicích, též fanoušky nezklamal. S modrým kšiltem otočeným dozadu a milým úsměvem na tváři předváděl neuvěřitelné věci s paličkami, které i během hraní občas lítaly vzduchem do rukou lačných fanoušků, aniž by se to projevilo na hudbě.
Jelikož se jednalo o turné k desce I´m with you, zaznělo několik nových písniček (Monarchy of roses, Factory of faith, Ethiopia, The adventures of raindance Maggie, Look around), ale nezapomněli ani na předešlé hitovky z jejich nejslavnějších let odehraných s kytaristou Johnem Frusciantem, který před časem skupinu opustil. Frusciante fanouškům sice chybí, ale Klinghoffer se s jeho písničkami pere bravurně a je rozhodně pro o skoro dvacet let starší spoluhráče tou nejlepší volbou.
Koncert trval i s přídavky asi dvě hodiny, které rozhodně stály za to poměrně vysoké vstupné. Já osobně nemohu "čili papričkám" příliš vytknout - klasiky jako je Californication, Under the bridge, Otherside, By the way či Give it away zazněly, takže očekávání fanoušků byla naplněna, Flea se chvíli pohyboval po pódiu po rukou, Kiedis si sundal tričko hned během první hodiny, což dámskou část publika velmi potěšilo, diváci vzadu mohli vidět dění na stage díky velkým obrazovkám, které vytvočily velmi zajímavé kulisy. Ne, opravdu jediné, co bylo tak trochu zklamáním byla předkapela AAAK z Manchasteru, jejíž hudba fanoušky příliš neoslovila...
