Jsou toho plná média - soukromá firma se chystá již za 10 let vyslat první "obyčejné lidi" na planetu Mars, aby ji začali pomalu kolonizovat a navíc tím zabavili zbytek planety Země u televizních obrazovek. Bude to totiž zároveň reality show. Ačkoliv jsem v podstatě fanouškem sci-fi a tato myšlenka nápadně připomíná jednu epizodu mého oblíbeného seriálu, mám poněkud pocit, že to nemůže dopadnout dobře...
Když v červenci roku 1969 N. Armstrong "dobyl" Měsíc, byl to tzv. "Malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo", při němž byla hrdě vztyčena vlajka USA někde v měsíčním prachu (která potom stejně někam zmizela). Jenže o Měsíc má již zájem snad jenom McDonald a hoteliéři, kteří sní o sladké budoucnosti Měsíčního businessu, vždyť Měsíc obíhá kolem naší planety, tak co bychom si tam občas nezaběhli? Měsíc je ale v současné době lidstvu již moc malý a šedivý, a tak se rozhodlo, že je třeba vkročit na další planetu. Tentorát s trochu veselejší barvou.
O Marsu již něco málo víme, však tam bylo odesláno již přes 20 sond, ale pravdou je, že toho víme až příliš málo na to, abychom si mohli začít rezervovat stavební parcely. ( Kdo by to vlastně měl prodávat?) Souhlasím s tím, že objevování vesmíru je velmi vzrušující záležitost, která člověka trápí snad od jeho prvního shození kožichu pračlověka, ale je kolonizace planety, na které možná přecijenom něco žije, která sama o sobě nemá pro člověka základní věci jako je kyslík či voda v kapalném stavu... rozumná? Nejsem odborník na takovéto záležitosti, ti skuteční pravděpodobně nějaký způsob, jak tam žít a chvíli přežít vymysleli, jen používám svůj městský selský rozum.
V případě, že vědci vymysleli nějaký "skleník", který se napustí kyslíkem, upraví se v něm tlak a podobně, takže se v něm bude lidem žít jako na Zemi, není to pořád málo? Vždyť žít pořád na jednom místě, bez možnosti prozkoumat další, nedokáže ani křeček. Pokud by tam byl člověk osamotě, propadne depresím a umře na nedostatek kontaktu s okolním světem, pokud by se ve skleníku nacházelo lidí víc, což má být případ současného plánu, může se brzy dostavit "ponorka", která též může skončít něčí smrtí. Vždyť i ti flákači ve vilách vyvolených bratrů nedokáží být bez konfliktů ( Já vím, že je tam stres v podobě finanční odměny a vyhazování, ale lidi zkrátka spolu takhle nevydrží) !
První lidé, kteří osídlí Mars mají ale prý podstoupit desetiletý trénink, aby tyto podmínky zvládli, jenže opět se musím ptát - víme jaké podomínky tam skutečně jsou? Někteří vědci tvrdí, že díky vysokému záření mohou výsadkáři brzy zemřít na rakovinu, ale co když se mohou projevit i další nemoci? Dobrovolníci sice projdou přísnou lékařskou kontrolou a testy,ale některé věci se zkrátka úplně podchytit nedají, ať už se jedná o různé záněty ledvin, v malé pánvi u ženy, zkrátka - ti lidé tam na to budou sami, nikdo jim v případě velkého problému nepomůže a my tak budeme sledovat jak umírají. To samé se může stát, kdyby náhodou na naše výsadkáře přišli "Marťani". Předpokládám, že se s nimi nikdo anglicky nedomluví a nepomůže, ani když jim zavolá sám prezident USA... (Tolik k představě z amerických filmů)
Zkrátka a dobře, myslím si, že kolonizace Marsu je pro lidstvo možná až příliš velký krok, který může zapříčinit různé nepříjemnosti, ať už na nás ve vesmíru čeká cokoliv. To, co si osobně myslím o reality show teď nechávám stranou, ale mám tak trochu obavy, že se nám všechno pomaličku začíná vymykat z rukou. Vždyť spousta nebezpečných věcí na Zemi vznikla i díky velmi nevinné myšlence, že jo pane Nobele?
