Srdcaři

Takoví lidé do svého snu vkládají všechno a to mě na nich baví. Našli věc, která je pohlcuje. Něco, do čeho se vrhají po hlavě a bezhlavě. 

Vždy jsem obdivovala lidi,  kteří měli nějaký sen a tvrdě si za ním šli. Jako berani. Nebo jen určitou úchylku či zálibu a bylo úplně jedno, zda si pečlivě sbírali kytky do herbáře, budovali továrnu na lízátka nebo cestovali po celém světě. Takoví lidé do svého snu vkládají všechno a to mě na nich baví. Našli věc, která je pohlcuje. Něco, do čeho se vrhají po hlavě a bezhlavě. A i kdyby ten sen byl sebevíc nedosažitelný a ve finále to nevyšlo, tak budou žít s pocitem, že za tím šli, zkusili to a prožili to.

To, že do toho jdou bezhlavě, často nenechává jejich okolí chladným. Kdysi jsem někde četla, že lidé nejvíce odrazují od věcí, které nikdo předtím nedokázal nebo nemají zkušenost s tím, že by to někomu z jejich okruhu vyšlo = ha, myslím, že ani tobě to nemůže vyjít, protože já sám bych do toho nešel, pro mě osobně je to blbost a čas bych do toho neinvestoval. Odrazují, když věc není stokrát prověřená. Možná už se setkali s někým, kdo to nedal, ale to přece neznamená, že my to nedokážeme taky. „Hele, ještě si to  radši promysli“… a tak promýšlíme, prokrastinujeme, čekáme na vhodnou dobu a pak se na to pravděpodobně vykašleme. Ta nejsprávnější AŽchvíle nebude nikdy. Někdy je potřeba dělat věci hned. Ať si každý říká, co chce. Šup do toho! Za mě má největší šanci na úspěch to, co je dělané srdcem, věci u kterých se třeseme nedočkavostí, až je zase budeme dělat. Nedají nám spát a když o nich mluvíme, tak jen svítíme.

V Melbourne jsme zašli na jednu BBQ párty. Ona to vlastně nakonec nebyla BBQ, ale cheese party, protože na grilování se pak tak nějak zapomnělo. Vtip byl v tom, že náš hostitel, pozval lidi, kteří se vzájemně neznali. Kromě nás, zjevů z Evropy, byli všichni Australani. Když jsme zjistili, že nikdo nezná nikoho, začala hromadná seznamovačka.  Mimochodem, byl to skvělý nápad. Hrozně mě zaujala slečna, která přes den pracuje pro korporát z velké čtyřky. Po hodině povídání z ní vypadlo, že ve dne sice sedí v kanceláři, ale přes noc skoro nespí a háčkuje malé figurky a předměty, ze kterých pak vytváří video animace. Za nedlouho se chystá do Hollywoodu, kde na domluvené schůzce odprezentuje svou práci. Měli byste vidět, jak se jí najednou rozzářily oči, když o tom začala mluvit. To nadšení, ta energie, když nám ukazovala svůj instagramový profil. Vyrazila mi dech. Je fakt jedno, co člověk dělá, ale když do toho dává takovou vášeň, může s tím prorazit. Takový člověk má jiskru. Mluvme více o věcech, které máme usazené v srdci, i když to pro ostatní může být kravina. A hlavně ty věci dělejme a jen nesněme. Na to je ten život docela krátký ?

Autor: Kateřina Morávková | úterý 9.1.2018 6:36 | karma článku: 11,47 | přečteno: 207x
  • Další články autora