...když se upíšeš ďáblu...Part No2.

Psal se Srpen 2014....v touze plnit si své sny jsem se upsala ďáblu...vymanit se z jeho sevření stálo hodně sil...Část druhá, finále:

...navazujeme. Pokračujeme. Jo, ještě jsem se nezbláznila. Ale stálo mě to hodně nervů a odrovnaný žaludek.Ale dokázala jsem říct NE, STOP, KONČÍM a stát si za tím, obhájit si to. Kupodivu. Bylo to hodně o nervech, ale nenechat se znovu udolat vydíráním citovým, vyhrožováním, urážením a opět a zase vydíráním citovým.Prý že ví, že to nezvládám, že na tom, aby se to přenastavilo makal celý týden....cha, tentokrát jsem neuvěřila ničemu.Naopak pustila ze sebe vše, co jsem chtěla, musela....byla za zlou, byla za mrchu. Ale nevzdala jsem se své práce.I za cenu toho, že to bere jako podraz, bude o mě mluvit hnusně a dštít síru při vyslovení mého jména.
Je mi to jedno, já vím sama nejlépe kde je pravda....nechť si očerňuje, nakonec zjišťuji, že kecy, že má dlouhé drápy, že mě může zničit byly jen kecy a je to přesně naopak....to já mám dost triumfů v ruce na to, abych ho lusknutím prstu potopila...ale neudělám to. A proč? Nesnížím se na něčí ubohou úroveň. Jestli spíš pod úroveň.Teď si jen říkám, jak dlouho jsem mu věřila, že má zničený život, že se musí chránit, jak jej jiní potopili, jak je chudák....jak se nikdo nesmí dozvědět co je vlastně zač....kecy, že pracoval na kriminálce jsem mu žrala chvíli, do okamžiku, kdy ze mě udělal totálního pitomce, ale nedala jsem znát to, že to vím, že jsem mu prokoukla jeho největší lež....teď už konečně vím, že to je jen obyčejný lůzr, pasák a chudák, který si vytvořil svoji bublinu, se svojí realitou a minulostí a uvěřil jí, ale v hloubi duše ví, že to není pravda....nedej bože aby mu tu bublinu chtěl někdo prasknout....on byl pro mě dobrá škola.Utvrdil mě v tom, že člověk se má spoléhat jen a jen na sebe, že se lidem nedá věřit a že na znameních zvěrokruhu něco je, tušila jsem to dávno, tohle bylo jen velmi tvrdým dopadem na zem utvrzení v tom, že to tak je....znamením beran, ale ve skutečnosti jen ubožák převlečen za krále...soudící lidi podle toho jaké mají oblečení, povrchní blbec, který si hraje na něco co není, aby jen zakryl svoji vlastní necshopnost. Že musí i lhát v tom, že mu žebra zlámala jeho stará a skrývat je za historku, která nemá ani hlavu ani patu a myslí si, že ostatní jsou úplní pitomci, že mu ji uvěří...neuvěřila jsem, ale nechala jej přitom....historek tohoto typu by vydalo na malou knihu....třeba o tomto lůzrovi, který mě málem přivedl do blázince a na mizinu napíšu memoáry....jako poučení pro ostatní....Pro mě poučení velké, na každou svini se vaří voda a na něj už je skoro uvařená, věřím tomu. Nepřeju nikomu nic zlého, jen každému to, co si zaslouží - je jedno jestli špatné nebo dobré, zkrátka podle zásluh...asi tak... Nakonec, snad konec dobrý, všechno dobré....ale kdo ví, vzdal se možná až podezřele moc rychle, možná jen já jsem paranoidní, to poznáme, každopádně neví co o něm vím já...a já se ho nebojím...