Utajená reforma?

Vláda, která se v současné době poněkud otřásá, si za svůj cíl vytyčila zreformovat všechno, co zferormovat jde. V posledních týdnech či měsících o sobě nejvíce dala vědět reforma zdravotnictví, na přetřes přišly i nepopulární škrty v oblasti sociální, nahlas se mluví o důchodech...jenže je tu ještě jedna velmi zásadní reforma - reforma vysokého školství, která má pro budoucnost lidí v této zemi dopad stejně tak důležitý jako reformy předešlé.

Jsem studentkou Univerzity Karlovy a troufám si říct, že studium pro mě neznamená jen povinné odsedění si seminářů a přednášek a přetrpění zkouškového. Zatímco o ostatních reformách se vedla velká veřejná kampaň a slovní i mediální střety jejich obhájců s odpůrci, o reformě vysokého školství se na veřejnost dostala jen informace, že nějaká bude... že bude obsahovat školné, a že zavede nezávislou instituci, která má vysoké školy hodnotit.

A přitom právě nyní přichází období pro tuto reformu klíčové, od poloviny března do poloviny května probíhá připomínkování vysokých škol a univerzit k věcnému záměru zákona, který má vysoké školství překopat skutečně od základů. Je proto trochu spodivem, že se v médiích zprávy o tak zásadních změnách objevují jen sporadicky. Mám-li vyjádřit svůj názor na ně, jsou také poněkud jednostranně zaměřené. Je sice hezké číst citace šéfa Rady vlády pro reformu vysokého školství či autora zákona samotného, jenže pak to skoro vypadá, že návrh nemá žádné nebo jen minimum odpůrců.

Je možné, že veřejná debata se strhne až poté, co světlo světa spatří paragrafované znění tohoto zákona. Což by mohlo být podle skromných odhadů někdy v září, jenže ani pak není zcela jasné, jestli vůbec bude tato debata něco platná. Napříč akademickou obcí, minimálně na Univerzitě Karlově, se obrysy reformy už nyní setkávají se silnou nelibostí a dokonce i ti nejzarytější "establishťáci" vyzývají k diskusi a otevřené kritice. A to už je co říct.

Co jim a nejen jim na plánované reformě vadí?

Návrh vůbec nepočítá s vědeckými radami ani fakultami. Ty sice bude moci vysoká škola zřídit libovolně, ale je otázkou, co se s nimi stane, až se do čela univerzity dostane  nějaký "progresivní" rektor manažerského typu. Stanou se tyto dnes neodmyslitelné součásti přílišnou "byrokratickou zátěží"?

Posílení pravomoce "podivné instituce" (jak se vyjádřil jistý profesor sociologie) správní rady, která má údajně zastupovat ve struktuře VŠ veřejnost. Je pravda, že většina členů této správní rady bude jmenována na základě nominace akademického senátu, nicméně samotné jmenování provádí prezident, což může být mnohdy poměrně ošemetné. Při pohledu na dnešního obyvatele Hradu a jeho výstřelky zní tento nápad trochu jako špatný vtip.

Dehonestace titulů docenta a profesora. K jejich jmenování totiž dojde na základě konkurzu a to ještě jaksi nadvakrát. Nejprve na dobu určitou a následně až do důchodu. Podle jedné varianty navíc pro dosažení titulu docenta nebude nutné disponovat doktorátem. Docentem se bude moct stát i magistr s příslušnou dobou působení v praxi. Nepochybuji však o tom, že zejména některé vysoké školy možnost jmenovat si profesora potěší.

Orwellovsky zní i zřízení Agentury pro kvalitu vysokého školství. Mánie budování rádobynezávislých institucí není v českém prostředí nic nového. jak vyplývá z názvu, jejím úkolem bude vysoké školy hodnotit. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že na základě tohoto hodnocení bude možné vysokým školám odejmout akreditaci. Členy Rady této Agentury nominuje ministerstvo a jmenuje vláda, takže je zcela jasné, že na scénu přichází další instituce podléhající politickým tlakům.

Školy se budou moct rušit lusknutím prstů. Jejich existence do značné míry závisí na rámcové smlouvě s ministerstvem, která se bude uzavírat na tři až pět let. Z ní vyplývá i obnos peněz, který vysoká škola dostane od MŠMT. Pamatujete si ještě na aféru vyhrožování bývalého náměstka Hajna vysoké škole v Českých Budějovicích? Teď už nic takového nebude nutné...

Je jasné, že jsou typy vysokých škol, kterým taková reforma do značné míry pomůže. Je také jasné, že tradiční akademické svobody nebo nedejbože nějaké ideje a ideály jsou v závodech o žebříčky a ekonomický růst poněkud podružné. Jen stojí za úvahu, zda je moudré dělat business úplně ze všeho.

Konekonců, pracovní návrh, podle kterého si může udělat obrázek každý, je k dispozici na webu MŠMT nebo třeba tady: http://intranet.fsv.cuni.cz/FSVINT-1461-version1-Pracovni_navrh_vecneho_zameru_23_02_2011.pdf