„Já si myslím, že jsme silné a sebevědomé, protože jsme jako ženy inteligentnější. Moje máma je neskutečně praktická a všechno řeší s chladnou hlavou. Táta vždycky jen řekne: ‚Ať rozhodne máma.‘ “
Třiadvacetiletá grafička Natalia elegantně zamíchá brčkem svůj mangový koktejl a pokračuje: „Takhle jsem byla vychovávaná i já, abych byla nezávislá a schopná vše zorganizovat. Máma říká: ‚Uč se, budeš se jednou muset postarat o chlapa, až se vdáš.‘ “
Natalia se narodila v městečku Tehuantepec na jihu Mexika. Pochází z půlmilionového etnika Zapotéků z Tehuantepecké šíje zvaných Istmenos.
Zdejší muži pracovali v minulosti na polích během chladných nočních hodin a většinu dne prospali, zatímco ženy ovládaly místní trhy, kontrolovaly rodinné finance a držely krok s nejnovějšími drby. Dravá podnikavost zapotéckých krásek v elegantních krojích zaujala nejednoho návštěvníka. Netrvalo dlouho a začaly se šířit zvěsti o tom, že v Tehuantepecu vládnou domorodé matriarchy.
Ženy z tehuantepecké oblasti, známé jako Tehuány, se rychle proslavily po celé zemi. Inspirovaly intelektuály, politiky i umělce, včetně slavných malířů Diega Rivery a jeho manželky Fridy Kahlo, až se nakonec staly obdivovanými ikonami domorodého Mexika.
Dnešní Tehuány stále zcela samozřejmě ovládají trhy i početné fiesty. Pyšně se oblékají do tradičních krojů, sekýrují svoje okolí, v rodině mají hlavní slovo a jsou opovažovány za racionálnější a inteligentnější pohlaví.
Zdá se to až neskutečné, ale podle zdejších Zapotéků jednají logicky ženské, zatímco chlapi se prý nechávají lehce strhnout emocemi.
„Ženy tolik nepijí, a proto mají chytřejší hlavu než my muži,“ vysvětluje mi čtyřicetiletý podnikatel Jorge z městečka San Blas. „Chlap se opije, uvidí jinou ženskou, ztratí hlavu a zmizí. Nedokáže se postarat o peníze a o rodinu tak dobře jako to dokáže žena.“
Větší pohotovost a vyšší intelekt u Tehuán vypozoroval už v roce 1900 americký etnolog Frederic Starr: „Celkově se musí připustit, že v regionu Tehuantepec se ženy zdají míti více energie a rychlejší inteligenci než jejich manželé. (…) Zdá se, že rozhodují většinu důležitých věcí a jsou obvykle ‚mluvčím‘ rodiny. Cestovatel neustále potkává šňůru volských povozů, v každém z nich obvykle sedí celá rodina. Když se zeptá na cestu (…) je běžné, že je to žena, kdo odpoví. (Notes upon the ethnography of southern Mexico, s. 50.)
Holt jiný kraj, jiný mrav i jiný pohled na „ženskou logiku“.
Do tajemství slavných Tehuán se hlouběji vnořím v dalším příspěvku.
