Včera jsem psala, zda ano či ne "Žít na hromádce?" Dnes chci uvést do života diskuzi, zda žít za každou cenu ve vztahu, který je nefunkční, z něhož vyjdou poškozené děti, protože ony si to nezasloužily a svoje rodiče si nevybraly.
Mám husí kůži, když poslouchám nějakého ezoterika, který sděluje, že my si vybíráme rodiče. Je to nesmysl, ale mnozí tomu věří. Dnes se nebudu zabývat ezoterikou, ale dvěma brutálními případy, které se skutečně staly.
Je to už patnáct let, kdy se poslední večer před odletem z Řecka s námi chtěly rozloučit dvě dívky - sestry, které jsme mnozí znali osobně. Sešli jsme se s nimi všichni v plážovém baru a poslouchali jejich vyprávění o tom, jak se vrátí domů, protože musí jít svědčit k soudu. Posloucháme, jak u jednoho stání svědčily obě proti otci, takže jim otec vyhrožoval zabitím. Jejich matka byla moc pěkná a jemná žena, která se pohybovala po ulicích tiše a se sklopeným zrakem. Všichni jsme věděli, že je týraná. Od sester jsme se dozvěděli, že matka i ony od otce nedávno utekly. Za tři dny k nám dorazila zpráva, hned druhý den, co se stalo to, co jsme nepochopili. Jejich otec je obě zastřelil. Jeho manželka vyskočila z okna a tak se zachránila. Ovšem i pro ní skončil život, i když chodí a je ještě více zamlklejší, nežli bývala. Rok, který strávila na psychiatrii ji však bolu nezbavil.
Další drsný případ je naprosto neuvěřitelný. Manžel, který neskutečně žárlil na svoji manželku, nesnesl pomyšlení, že tato se zúčastní v Africe akce Lékaři bez hranic. Chtěla pomáhat nemocným, ale nějak nedomyslela tu jeho patologickou žárlivost. Zkontaktoval ji a přes skype a držel nůž na krku svojí dcery, aby matka a manželka v jedné roli vše viděla. Výhružnými slovy nutil manželku, aby se okamžitě vrátila domů. Nečekal a začal do dívky bodat. Zoufalá matka z dálky kontaktovala policii, ale ta přijela pozdě. Dívka byla zavražděna v přímém přenosu.
A pak jsou tady jemnější případy, které skončí tak, že děti lítají mezi rodiči jako by to byly hadrové hračky. Týraná žena, někdy i muž, prostě neodejdou ze vztahu, protože tento drží kvůli tomu, aby měly děti pocit úplné rodiny. Především ženy se vymlouvají na svoji finanční situaci či na problém, kde budou bydlet. Ovšem pravda je někde jinde. Jsou unavené, nemají energii na běžný život, natož na hledání adekvátně oceněné práce, aby se mohly svobodně rozhodnout, aby odešly od tyrana, aby zachránily svoje děti před všemi těmi vjemy, které se jim zapíší do jejich krátkodobé paměti. Nemluvě o podvědomí, kterému se říká dlouhodobá paměť, kde je u těchto párů evidentní, že zapomínají, že tam někde leží miminko, hraje si tam batole, sleduje je předškolní nebo školní dítě.
Nejen muži jsou tyrani, ale i ženy jsou tyranky. Znám dost žen a mnohé z nich vzpomínají na svoje dětství velmi nelibě. Jejich matky je ponižovaly, nedávaly jim najevo žádnou lásku, a tak se stává, že tyto ženy si nesmyslně vyberou prvního muže, aniž by vyhodnotily celou jeho osobnost. Vidí cíl, že budou mít svojí perfektní rodinu. Bohužel, většinou volí špatně, protože od dětství nevědí vlastně jak vypadá pravá láska.
Nejsem si jista, zda tento stát umí ochránit děti před rodiči, kteří spolu žijí ve špatných vztazích nebo v brutálních situacích. Jsem si ovšem jista, že jak děti, tak týraná osoba skončí u psychiatra nebo v lepším případě u psychologa, čímž si většinou podepíší rozsudek, který je proti nim, protože ony se léčí, jsou prostě labilní, jsou na nervy, jsou hysterické, jsou oslabené a nemají ani sílu se bránit. A i proto u soudu prohrávají.
Prostě žít ve špatném vztahu je pro děti to nejhorší, co se jim může stát. Je lepší volit rozvod v době, kdy jsou děti malé, nečekat na žádné zázraky a vynechat slovo "kdyby." Malé děti přijmou pravdu okamžitě, protože na rozdíl od dospělých umí vstřebat novou informaci rychle.
Když už stát kašle na rodinnou strukturu, tak by neměl kašlat na zákony, které by měly ochránit především děti nebo i týranou osobu, ať je to žena nebo muž, jelikož takové psychické a fyzické týrání je pomalé vraždění.
Děkuji za Vaše příspěvky.
