Zase dehonostující reality show, Aneb o milionářích

Naivně jsem se těšila, že si nějaký úspěšný milionář nebo miliardář chce udělat schůdky do nebe, že pochopí, že si ty nahromaděné peníze do hrobu nevezme, že bude velkorysý. Hádala jsem, kolik peněz rozdá, ale někde jsem doufala,

že se možná budu mýlit. Bohužel jsem se nemýlila. Ústřední postavou skutečného milionáře byl Jiří Antoš, který říkal určitě dle scénáře, že je dobrovolník. No kdyby všichni dobrovolníci vedli hovory s potřebnými tak, jak se stalo v tomto prvním díle na Primě, tak bych je spíše zařadila mezi baviče, kteří je zdržující v jejich práci.

Byl tam mladý muž, který byl po těžkém úraze a žil se skvělou manželkou v malém bytě. Byla tam sympatická a energická žena, která stmelila české lidi s romskými a starají se o území Bedřiška, aby nějaká milionářka nekoupila pozemky, po kterých touží. Pak tam byli tři romští otcové, kteří založili úspěšný boxerský klub a jejich svěřenci jsou mistry republiky a jeden klučina to dotáhl na 3. místo v Evropě. V pořadu byl pán, který má za odměnu kdykoliv k dispozici rolls royce, prostě strašná blbost.

Nakonec si konečně skrytý milionář oblékl svůj drahý oblek, na ruku si nasadil neuvěřitelně drahé hodinky a jakoby stydlivě se omluvil, několikrát sdělil, že je velmi úspěšný podnikatel a toto opakoval u několika lidí, které jako dobrovolník zpovídal. Moje zvědavost rostla, ale nepočítala jsem s takovým populismem, jaký nám byl tímto skvělým podnikatelem sehrána.

Velmi mě zarazila částka pro ochrnutého člověka. Jiří Antoš předal ovšem šek v hodnotě 75 tis. jeho manželce, ať si něco hezkého koupí. Ona byla dojatá a vrhla se mu kolem krku. Váženého podnikatele vůbec nenapadlo jim pomoci s drahými a účinnými fyzioterapiemi nebo s řešením malého bytového prostoru, kde žijí manželé se svými dvěma dětmi.

Stejnou částku dal paní, která brání dnem i nocí území Bedřiška, kam se seběhli smíšení obyvatelé a byli moc a hodně překvapeni. Druhý dárek, který obdrželi byly tři odpadkové koše.

Nejvyšší finanční injekci dostali romští boxeři a já byla ráda za ně. Jednalo se o 250 tis. Kč s příslibem, že každý rok dostanou dalších 50 tis. Opravdu celkem důstojná částka za to, že vedou svoje děti ke sportu a k nějakým cílům, které jsou značně vysoké. Jeho rozhodnutí bylo správné, kdyby nebylo populistické.

Suma sumárum všichni děkovali, objevily se i slzy (asi také podle scénáře), pan Jiří Antoš si za 450 tis, což je finální částka, kterou rozdal, odvezl z Ostravy nádhernou reklamu a v mnohých zanechal lítostivé vjemy.

Znám hodně osobností, kteří nejsou milionáři, kteří ani nechtějí zveřejnit svoje jméno či poděkování za jejich dary nebo práci pro potřebné lidi. Tito normální lidé jsou VELCÍ a rozhodně by je nenapadlo jít do takového pořadu, kde mohou téct i skutečné slzy studu.

Závěr? To, co je nám známo: "chudí zchudnou a bohatí zbohatnou."