Zamilovala jsem se do příjmení "Turner"

Zavinil to včerejší článek o důchodcích, protože byl prý ironický a humorný. Dosud jsem si myslela, že jsem přes humor dobrá, ale na Jiřího nemám. Bože, já se vážně zamilovala, já už jsem v takový cit ani nedoufala. To příjmení

Tento článek věnuji všem důchodkyním a důchodcům, všem blogerkám a blogerům, protože mezi nás patří i stará umělkyně Tina Turner. Věnuji ho všem čtenářům, kterým se nelíbily včerejší články autorů, kteří v jakémsi humorném oparu urazili nejen důchodce.  

Netušila jsem, že Tina Turner je blogerka jako Jiří Turner, dobře jemně podotknu, že i já jsem blogerkou. Chci mu veřejně poděkovat za to, že jsem celé ráno poslouchala tuto skutečnou umělkyni, že jsem zjistila, že i ona je blogerkou, i když jí je skoro 80 let - viz odkaz. 

https://www.youtube.com/user/TinaTurnerBlog

Zdroj:https://youtu.be/oGpFcHTxjZs

Začnu svůj článek důchodkyní Tinou Turner, která stále dokáže poskakovat jako mladice. Jednak je mi její tvorba velmi blízká, trochu mě štve, že obarvuje na blond, ale to jméno! Co když je to příbuzná našeho humoristy J. Turnera? To by bylo super! Pak bych velmi rychle pochopila ten skrytý a velký talent blogera Jiřího a klidně bych na sebe hodila blond barvu, i když bych vypadala hnusně, ale to nevadí, hlavně, abych se někomu s příjmením "Turner" líbila. 

Koneckonců jsme tady jedna parta, takže proč se nesvěřit blogerské rodině, že jsem hledala celý život muže, který mě převýší, který bude inteligentní, který bude mít přehled, který mě uživí a hlavně, který mě ošatí, koupí mi nesmyslně drahé krémy a voňavky. Někoho, kdo má stejné příjmení jako Tina, která poskakuje i v důchodovém věku jako by měla obě kyčle a kolena plná kolagenu. A já ho našla, je to Jiří, který mě dostal svým ostrovtipem a článkem o důchodcích. Bože, jak ten je krásně a ironicky napsaný, že jsem to nepochopila ani po třetím čtení. Konečně si připadám malá a ubohá, připadám si úplně blbá, jako kdybych šla tím světem s klapkami na očích. Jak je možné, že jsem byla tak arogantní a nevšimla si toho úžasného příjmení "Turner," vždyť ho zná celý svět.

Už jenom fakt, že jméno Jiří je starořeckého původu a jméno Georgios znamená zemědělec nás spojuje, protože i jméno Katerina je rovněž starořeckého původu. Prostě Jiří je takový inovativní jézeďák, protože takovou bystrostí nevynikal ani tehdejší komunistický šéf Slušovic. A ten tedy sršel nápady. Na Georgise alias Jiřího prostě nemá, ani já na něho nemám. Není mi to vůbec líto, věřím, že se sejdeme a padneme si do náruče. Věřím, že někdo se jménem "Turner" je ten pravý, který mě odnaučí té mojí pitomé a hloupé filantropie, a to hned při prvním setkání. Trochu váhám, jestli rozpaží ruce, kdy si budu myslet, že je to náruč, já se na něho vrhnu plna lásky a obdivu. On uhne a já spadnu na svůj obličej, který mě stojí tolik peněz, abych nějak vypadala. No, toho bych se bála, protože je evidentní, že má kolega bloger hodně testosteronu. A nejen jeho.

Jsem nesmírně hrdá, jsem navýsost šťastná, že konečně někdo napsal něco jako velmi, ale nejvíc, skrytý humor. Možná, že se z tohoto stylu stane nový literární obor. To je úděl vysoce talentovaných lidí, vizionářů a vědců. Jen s  vzpomeňte na Teslu. Jiří, který se nebojí používat taková slova, která bych si já vůbec nedovolila vyslovit ani ve srandě, mě určitě naučí, že nějaké lidské desatero je úplně na nic. Jiří, nositel významu "zemědělec" mi ukazuje, že slovo nemá žádnou sílu, že ho lze klidně použít v jakémkoliv obratu, jako by se nic nedělo. Já jsem blbá, já se tak bála používat některá slovní spojení, protože dosud to mám v sobě zakódované, že se to nesmí, protože mi to někdo rychle spočítá. A ono houby. Ono se to může.

Kašlu na všechny ty vědce, profesory, učitelé, babičky a dědečky, kteří mi předávali moudra. Proč to vůbec dělali? A kde byl v té době Jiřík? On je nepotkával? Prostě on mi ukáže tu cestu, kterou chodí, kde není ani jediný šutr, ani kamínek, kde nerostou keře a žádné růže, protože on píše tak brutální věci, že by zvadla každá lilie, dokonce i pampeliška, a věrná labuť by dobrovolně spáchala sebevraždu utopením.

Včera byl zvláštní den.  Zřejmě ta celková energie od logicky uvažujících lidí šla jednotně nahoru, načež se mi stalo, že se někde zablesklo a ten blesk mě zasáhl. Tak to bývá jednou, dvakrát za život, že tělem proběhne blesk, kterému se říká „zamilování na první pohled.“ Až včera mě trklo i to příjmení "Turner."

Došly mi i všechny souvislosti a vědecká tvrzení, že máme v sobě černošské geny, došlo mi, že dnes není problém se spojit s kýmkoliv na světě, došlo mi, že důchodkyně Tina zpívá do světa o míru, o lásce a bere si k tomu děti, aby lidé pochopili. Došlo mi, že J. Turner sice není, bohužel, určitě potomek Tiny, ani příbuzný, ale mohl by tomu příjmení, když už ho vlastní, dát větší grády. A dost mě mrzí, že dokonce zapomněl na Jiřinu Bohdalovou, které je 88 let, ale kam se na ní všichni s pamětí a vitalitou hrabeme, která řídí auto, která dokonce kopala za zvolení Miloše Zemana atd., takže svojí osobností asi i ty volby ovlivnila. A to už přesluhuje 30 let, prostě je to možné?

Chtěla jsem uzavřít diskuzi, protože poslech písní T. Turner je daleko zábavnější, nežli psaní příspěvků, od toho máte článek J. Turnera, tam si počtete, tady si poslouchejte krásnou hudbu. Nakonec ji otvírám. 

Píseň Tiny Turner, kterou zpívá v doprovodu dětí, kteří se zřejmě modlí za všechny špatnosti světa, tudíž i za ty, kteří nehezky píší, je vážně famózní. Jenom mi tam chybí Jiřina Bohdalová, jsou si holky v mnohém podobné, určitě v té vitalitě.

https://www.youtube.com/watch?v=TOsJfass6jQ

Odkaz na článek Jiřího Turnera

http://turnerjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=712563