Frajer si sedl na kraj postele. „Jsem dobrý, co? Udělal jsem ti to pětkrát!“ řekl a mně se chtělo omdlít. Hodinu a půl tedy trpět v posteli je fakt náročný výkon. Asi proto nezařazují sex na různá sportovní klání. Škoda,
Je to zvláštní, že muži mnohdy nepoznají při přímém sexuálním aktu, zda jsou ty vzdechy skutečně erotické nebo, zda jde už té ženě skoro o život a vzdychá zoufalstvím, kdy už to konečně skončí. Díky bohu těch nebezpečných situací asi moc nebude, protože který muž vydrží hodinu a půl, někdy dvě?
Frajer se šel osprchovat, podíval se na svoje vzrostlé a pěkné tělo a namyšleně si nahý sedl do křesla. Zapálil si cigáro a znovu se na mě podíval.
„Dobrý, co? Pětkrát. Erieto, řekni, kdo ti pětkrát za sebou udělá orgasmus?“ povídá frajer a já jsem se otočila, aby nebylo vidět, jak se mi klepou ruce.
Vůbec by ho nenapadlo, že na jeho otázku budu mít odpověď, cítil se jako největší borec. A já jako chudinka.
Oblékala jsem si župan a frajer mi říká, ať zůstanu svlečená.
„Kdepak, jsem tlustá,“ odvětila jsem a v duchu jsem litovala, že nevypadám jako Mořská panna.
„Tak si lehni,“ mrkl na mě jedním okem frajer.
„To určitě a budu vypadat jako platýz,“ odvětila jsem a fakt jsem to myslela vážně a zase jsem viděla tu Mořskou pannu.
Nenápadně jsem se podívala, kolik je hodin, proč nespěchá do práce nebo za manželkou? Co tady ještě hledá? Snad nechce zase sexuální klání? V hlavě mi to šrotovalo, jak ho nenápadně vyprovodit.
„Jsi fakt dobrý, už bych ale dnes nemohla, totálně jsi mě oddělal,“ povídám a frajer vyfoukl kouř do voňavé místnosti a jeho obličej byl náramně spokojený.
„No jo, jsem. Pětkrát,“ opakoval.
Posadila jsem se na koberec, omotala jsem se županem a pak jsem se na něho shovívavě podívala. Chtěla jsem mu cvrknout do jeho penisu, který odpočíval na varlatech, ale to by se frajerovi líbilo.
Jeho pohled sklouzl tam dolů, kam jsem zaměřila svůj pohled. Byl fakt mužný, i když asi třetinový po tom postelovém maratónu. Pořád jsem měla chuť cvrnknout, ale nakonec jsem necvrnkla. Co kdybych se mu strefila do varlat, když se mi ty ruce klepaly. To by ho mohlo bolet.
„Já musím jít, mám přednášku,“ lhala jsem, protože jsem se už viděla v posteli sama, jak usnu po tak náročném výkonu.
Frajer se oblékl a znovu si sedl a znovu se na mě podíval a řekl, že je nejlepší, protože pětkrát je dost dobré číslo.
„Tak podívej, je to úplně jinak. Bylo to jednou, bylo to super, ale čtyřikrát jsem řvala zoufalstvím, kdy už přestaneš. Nebo kdy skončíš?“ vyhrkla jsem ze sebe a frajer na mě vykulil oči.
"Erieto, kecáš, já to poznám," slyším.
„Nekecám. Jak je možné, že toho víš o ženách tak málo? A to jsi velký frajer, žádný blbeček, ale tohle může říct jenom blbeček. Bože, proč to nevíš, jak to je?“ chodila jsem po místnosti a rozkládala jsem rukama, které se mi stále klepaly.
Dostala jsem vztek na všechny orgastické ženy, které vzdychají, když nemusí, a které jim prostě tu pravdu neřeknou. Takže kdo za to může? Ženy nebo muži?
Krátká ukázka z připravované knihy.
