Přestaňte, jinak budeme všichni jak ten starosta Novotný

Jakoby nám nestačila absence osobností, nevím o žádné tady v ČR, ani nevím o žádné v Evropě, tak se ještě hádáte, kdo ukončil 2. světovou válku. Doslova se urážíte, jako byste měli vzteklý syndrom starosty Řeporyjí Novotného.

Bylo hezky, seděla jsem na zahradě a rozhlížela jsem se, jestli má nějaký dům vyvěšenou českou vlajku. Neviděla jsem žádnou vlajku a pomyslela jsem si, že je to škoda. 75 let od konce války je doba, která by se měla oslavit. Místo toho se tady kdekdo hádá, kdo první vstoupil na to nebo ono území. Odstranili sochu Koněva, pak také v Sokolově odstranili americkou vlajku a místo slavení se díváme na odporné hádání, které je obzvláště výživné v diskuzích na tomto blogu. A do toho krásného dne přijel syn.

"Tady nikdo neslaví konec 2. světové války," řekla jsem synovi a otevřela jsem počítač, abych mu ukázala několik blogů, kde se blogeři přetahují o to, kdo osvobodil Československo.

"Mami, jsi na špatném serveru, kde si každý plácá co chce, takže nečekej žádné zázraky," řekl syn a já se zamyslela, že má pravdu.

O tom, že nečte moje blogy vím dávno, nenutím ho, proč také? Také zrušil TV a nemá v úmyslu tuto znovu obnovit. A zase musím říct, že i v tomto případě má pravdu, protože se na TV, především na zprávy, z pohledu mladého člověka nedá vůbec dívat. Není tam žádná osobnost, na kterou by se někdo mohl těšit, která by lidem předala něco ze sebe, která by byla  moudrá a inteligentní - prostě osobnost, takže mladí žijí bez ideálů, protože je všechno hrozně zamotané.

"A co říkáš na toho starostu Novotného?" zeptala jsem se, protože mě jeho názor zajímal.

"Kdo to je?" odpověděl mi otázkou syn, ve které jsem neslyšela žádný zájem.

"Tenhle," ukázala jsem prstem na video, které jsem rychle našla.

Chvíli se díval, pak se podíval vyčítavě na mě a řekl znovu, že chodím na špatné servery, kde se to množí hulvátstvím a sprostotou. 

"Mami, zavři ten laptop, mě to vůbec nezajímá. Až najdeš někoho,kdo mě obohatí, rád se na to podívám," řekl moudře a já byla naštvaná, že má zase pravdu.

"A co říkáš na chorvatské loby ohledně turismu?" nedala jsem se a ptala jsem se dál.

"No vidíš, napiš o tom, to je téma, které by se mělo rozebrat," odpověděl jak starý chlap a já byla nešťastná z toho, jak o tomto loby psát, když zprávy píší nesmysly o Řecku a o tom, že chtějí převézt imigranty z Egejského moře do Řecka, tím myslí na pevninu. Ach jo, hra slov je někdy velmi ošidná.

Nepíší z ostrovů, ale z Egejského moře. Asi tam plavou nebo co, jinak si takovou pitomost ani nedokážu vysvětlit, protože ty dva ostrovy, kde jsou pro imigranty tábory mají svůj název - je to Lesbos a Samos.

Najela jsem kursorem na zprávu o tomto stavu, syn vyvalil oči a řekl, že to snad není možné.

"Jo, jo, je to možné," imigranti se koupají několik měsíců v Egejském moři, takže tak......" došla mi slova a začala jsem pociťovat, že dostávám vztek jako ten Novotný, který když se rozvzteká tak nevidí napravo, ani nalevo, prostě si svého vzteku užívá, protože se nechce cítit jako ovce, ale chce být jako beran.

A my bychom také neměli chtít být jako ovce, které vede jeden pasák s několika ovčáckými psy a bouchá do nás tyčí, ať se zařadíme do stáda, kde jsou berani, kteří se s námi párat nebudou, jak je evidentní.