- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
pak nevím, proč je problém pomoci 40 dětem?
Možná je tady:
Místní děti přestaly z bezpečnostních důvodů chodit do škol a mnozí rodiče nemohou do práce. Bitky a krev mezi Afgánci a ostatními jsou na denním pořádku.
Zdroj: https://katerinakaltsogianni1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=742788
Vážená paní autorkou.
Přečetl jsem si diskusi s několik Vašich blogů. Mám pocit že i kdyby jsme přijali půlku Sýrie, tak ve Vašich očích to nebude stejně ono, že?
Sirotci, kteří mají vryto v mozku, že jediné správné právo je právo šaria jsou časovanou bombou, viz pražský imám.
Atény vybídl, aby poskytly konkrétní seznam 40 dětí, které by ČR mohla přijmout.
„Řecká strana jasně řekla, že nám žádný seznam 40 dětí nepošle, že se to musí řešit individuálně. Upozornila na to, že malé děti jsou v nějakých integračních programech na řecké straně, tudíž nejsou volné,“ uvedl Hamáček.
Podle něj by bylo možné do ČR přivézt z Řecka afghánské či pákistánské chlapce mezi 16 a 18 lety. „Řekové sami říkají, že jejich umístění do rodin není realistické. Upozorňují na to, že by to vyžadovalo umístění do nějakých speciálních ústavů... Nepřivezu do ČR osmnáctileté Afghánce, protože to pokládám za bezpečnostní riziko,“ řekl ministr. Uvedl, že věc pokládá za uzavřenou.
Nechápu, o co se tady autorka pokouší a řeší něco, čemu nerozumí.
Dítě je slovo vyvolávající emoce - člověk si představí někoho tak řekněme do 10-12 let, pak jsou to adolescenti a teenegři. Ve skutečnosti se v případech, které byly debatovány v médiích údajně údajně jednalo o mladíky před 18 lety. Takže rozdělujte to laskavě - děti do 15 a nad 15 dospívající. Jak známo , s těmi jsou největší výchovné problémy.
Proč nepomoci 40 dětem?
Protože pak nemůže nepřijmout žádné další.
Jak chcete ostatním vysvětlit, že těch 40 ano, ale je ne? Jsou snad horší?
Pokud nechcete dopadnout jako Německo, kde se pohybují statisíce lidí o nichž nikdo nic neví - kromě toho, že nás moc rádi nemají a občas někoho okradou, znásilní nebo zabijí - nemůžete vytvořit precedens.
Nechme stranou zda se opravdu jednalo o děti nebo dětskému věku odrostlé jedince.
Máme kolem všeho milión řeší, jen abychom nemuseli pomoci. Jak píše pan Jílek níže. Je to smutné. A vždycky tu je riziko. Nic není bez rizika. Jen vlastní pohodlnost. Díky za článek a hezký večer paní Kateríno
Je skutečně smutné, že nechceme pomoci. Že máme strach. Každá pomoc, ať jde o havárii, topícího se či jiné nešětstí je spojena s určitým rizikem. Každá pomoc je tak trochu hrdinstvím.
ovšem pomáhat a nechat se vydírat, zneužívat je sakra rozdíl
Ukrajinci u nás v práci si zvykli. Vietnamci také. Kdo chce tak si zvykne.
nekecej.. to bys měl providera rovnou v čelním laloku