Nepsala jsem, protože mě vláda ovládla

Omezenost vládních činitelů a každodenní zmatky mě vyřadily z provozu. Nemohla jsem nic psát, protože těch excesů bylo tolik, že jsem se nechytala. Stále trvají a já se ptám, kam až zajdou s okrádáním a s bláznivými rozhodnutími.

Samozřejmě, že se to týká těch, kteří řídí tuhle "Banánovou republiku," zvanou Česká republika. Mají přetížené hlavy a brutální spaní, když pomyslí na to, že by tady vůbec nějaká spravedlnost existovala. Byli dost chytří, aby měli na těchto klíčových pozicích svoje lidi, z nichž se jeden aktivně zúčastnil nakupování roušek a respirátorů za miliardy z Číny. A spadl nyní do dalšího skandálu, který se mi vůbec nechce hodnotit jednak z důvodů etiky, za druhé z důvodů etiky jako takové. Trochu kostrbatá věta, ale myslím si, že je jasná.

Zemřelo několik milionářů, hodně tlouštíků, nemocných a starých lidí, bohužel i mladých lidí, mnoho bezdomovců a lidí na hranici bídy. Pro některé VIP jedince lockdown neplatí, a tak se stalo, že se zabil nejbohatší Čech Kellner. Bylo mi ho líto, ale jeho smrt mě jenom utvrdila v tom, že si nikdo sebou do hrobu nic nevezme. Nerada připomínám tuto tragedii, ale myslela jsem (naivně), že to některým dojde a začnou chtít méně, že nebudou bojovat o černé peníze a brát úplatky za různé zakázky.

Do hlavy mi naskočila kauza Vrbětice, kde se stala tragédie již před sedmi lety! Bože, to je trestuhodné, aby sedm let nikdo nic nevědě, i když se nyní tváří, že "věděli." Poté jsem si pustila prezidentův projev a měla jsem symptomy COVID-19, nebyla jsem schopná se vzteky pořádně ani nadýchnout, seděla jsem na gauči a nemohla jsem vstát. Cítila jsem se ještě více jako laboratorní myš.

Při mojí dobrovolné přestávce od psaní blogu jsem si uvědomila, že tento šílený COVID-19 nám možná ukazuje něco duchovního. Přehodil mnoha lidem priority, mnoha lidem přinesl ovšem také velkou bolest. Radost z tohoto šíleného viru mohou mít vládní činitelé nejen z Čech, ale i z ostatních zemí, jedno zda "civilizovaných" nebo těch, které nejsou tak civilizované, ale pěkně si ekonomicky díky rouškám, vakcínám, díky všemu, co by mělo ochránit lidi, vydělaly spousty peněz. Možná, že se tyto země stanou hybnou sílou tohoto světa, pokud nás nepokosí denní bláznivá rozhodnutí, jejich změny a výměny ministrů, kteří otvírají bránu koronaviru jakékoliv mutace.

Zdravotníci a hasiči si zaslouží odměnu, kterou jim vláda určitě dá, ale tuto odměnu si zaslouží více lidí a těmi nemyslím ty, co už si nahrabali peníze jakoby hrabaly na velkém řepkového pole. Ty ne, ale ty staré, osamělé, samoživitelky, invalidy a těžce nemocné děti, o které se starají rodiče, aby neskončily v nějakých ústavech.

Končím, protože mi nyní naskočila bezmocná Indie, horší horor a lidskou bezmoc jsem neviděla.