Nepomohla ani kosmetika, ani drahé krémy, jsem prostě už babka

Stalo se to náhle, i když jsem tušila, že se z ženy může stát babka, ale že to bude tak rychlé, to jsem fakt netušila. Plácala jsem na sebe drahé krémy, masky, které jsou také předražené a uvažovala jsem o plastice.

Stoupla jsem si před zrcadlo a tahala jsem si tváře k očím, čímž se mi moje oči zúžily a moje velká pusa se podivně roztáhla. Ubrala jsem na síle při vytahování, že se mi pusa nesmí hnout, ale stejně, jeden mm a já vypadala jako zombie. 

Moc se do zrcadla nedívám, nemám to ve zvyku. Sem tam juknu, jestli to jsem pořád já, ale jinak mi zrcátko slouží, když si trhám svoje husté obočí, abych nevypadala jako Brežněv. Jo, ještě, když se líčím, což se děje pokud jdu na jednání nebo na nějakou společenskou akci. Jinak chodím tak, jak mě příroda stvořila a sem tam sleduju vrásky, kterých opravdu mám velmi málo. Kdybych zhubla, kdoví, jak bych měla tvář rozrýhovanou. 

Dokonce nemám ani stařecké s sluneční skvrny, přestože trávím čtyři měsíce u moře. Ruce mám hladké, tak jako celou moji kůži. Určitě jsem tento dar zdědila po mojí mamince. Celá rodina má krásnou kůži. Kdybych nekouřila, tak jsem ji mohla mít i na tom obličeji úžasnou, vyhodila bych zrcadla, ale to bych riskovala, že budu fakt jako ten Brežněv. Jenomže já kouřím a to ráda a s chutí, byť na cigarety zapomínám, takže mi v půlce zhasnou. Takže např. při psaní blogu mám v popelníku 5 - 6 cigaret, které jsou vykouřeny napůl.

No jo, ale jak se stalo, že jsem se ze dne na den začala cítit babkou? Stalo se to nádherně a stalo se tak konečně. 

Narodil se mi vnuk od mého syna - jedináčka, jehož manželka byla statečná a porodila kluka, vyfotila ho a poslali mi fotku na watssapp. Bože, klučík, takový roztomilý drobeček má velkou pusu, která vypadá naprosto stejně jako ta moje a na nose bambulku, kterou mám také. Dívala jsem se na něho a řekla jsem si, že jsem kdysi toužila po holce, chtěla jsem, aby mi byla podobná. A ejhle, zatím prcek vypadá jako jeho babička, tedy jako já.

Lidi, mám nepopsatelnou radost, že máme nového a malinkatého člena rodiny, kterého jsem si ještě nepochovala, protože je mu dnes týden a chceme ho chránit před covidem. A je naprosto jedno, komu bude podobný. Přeji mu zdraví a šťastný život a jeho rodičům přeji jen samé nejkrásnější zážitky.

Tak a jsem babičkou a jsem šťastná a na plastiku bych nikdy nešla.

 

Autor: Katerina Kaltsogianni | úterý 12.1.2021 17:08 | karma článku: 28,23 | přečteno: 1032x