Kvůli vám mám na sobě EKG

Jasně, že ho mám kvůli vám, kvůli lidem, kteří mě štvou, někteří mě neštvou, ale prostě ho mám a vy buďte moc rádi, že jsem tak obětavá a studuji, co s námi dělá psaní, placení, rozčilování, tančení a spasitelský syndrom.

Sedím v čekárně, kde se střídají lidi, kteří čekají na holtera na tlak. Jenom já čekám na holtera EKG, který mě už od deseti dopoledne sleduje. Nechtěla jsem dnes psát, ale když už jsem tady omotaná dráty, tak píšu. To by byla věčná škoda, kdybych nezaznamenala některé situace. U vás blogerů tedy to psaní.

Myslím si, že byste mě mohli pochválit za to, že vám všem dám zpětnou vazbu, jak moc nám psaní škodí nebo naopak. Vážně jsem zvědavá, co tam právě přístroj zaznamenává. Nemůžu se podívat, protože EKG je prostě o srdci a ne o tlaku, který bych si mohla zkontrolovat. A do srdce stejně to EKG nevidí. To je taková škoda, že tam nevidí, když už mi do srdce nevidí lidi.

Před ordinací jsem popíjela zdatně vodu, aby mi sestřička mohla odebrat krev. Jsem prostě noční můrou interny, kdy se sestry hádají, která ke mně půjde? Takže začátek EKG nebude moc slavný, protože mi sestra škrtí ruku na více místech, aby nějakou žílu našla. Tentokrát jsem si lehla, odvrátila jsem hlavu, protože nemůžu vidět injekci. Vzpomněla jsem si na ajurvédské nádechy a výdechy a uvolnila jsem se, když řekla, že píchne. Podařilo se to!!!

V té čekárně vedle mě seděla Ukrajinka, které se stále motá hlava a má údajně nízký tlak. Místo, abych si hleděla svého, tak se jí vyptávám, kdy se motá a proč se motá? Můj spasitelský syndrom na mě skočil okamžitě. Dívám se na její vyprahlé rty a mám chuť jí dát mojí vodu, ale vím, že už bych se nenapila, a já potřebovala tu žílu. Snad poprvé v životě jsem upřednostnila sebe. No páni, to bylo poznání. Vykašlala jsem se na to, abych ji radila, co a jak s motejlicí. V jednu chvíli jsem měla chuť si lehnout na nemocniční podlahu a ukázat jí pár cviků, které by ji mohly pomoct. Opět jsem upřednostnila sebe. Wow, to už dnes podruhé! Nakonec jsem zjistila, že uklízí, tak jsem si vzala její číslo, kdyby někdy mohla zajít a uklidit mi. Skvělé poznání, tentokrát obráceně, když budu potřebovat, tak umotaná paní přijde a uklidí mi. Super. Spasitelský syndrom jsem nenechala vyrůst.

Přijela jsem domů, dala prát prádlo a skočila jsem na interbanking , což jsem hned zapsala, protože to by mě zajímalo, co to dělá s naším organismem, když stále něco musíme platit? To bude velmi fajnová informace. Jasně, že vám dám vědět, jak jste ohrožení při placení. Nedám vám vědět, jak jste veselí, když vám přijdou na účet peníze, protože mě tam žádné nepřišly. Škoda. Osobně si myslím, že nám placení hodně škodí. Uvidíme. Šla jsem na zahradu, pověsila prádlo a mažu nahoru do svojí pracovny psát.

Proč jsem šla na to EKG? Aha? No tak proto, že jsem od 6. listopadu 2018 začala sportovat, hubnout, snědla jsem toho zkaženého lososa, takže nevím, kdy ta smrtelná bakterie udeří. Má na to sedmdesát dní, do té doby můžu psát a věřit, že tu mrchu, kterou jsem možná spolkla, můj organismus vypudí. 

A od pěti mám tančení řeckých tanců s dětmi a s dospělými od sedmi. No jo, tak já nevím, co to EKG všechno ukáže, ale věřte mi, že to bude zajímavé. A vážně jsem velmi zvědavá na tu křivku nahoru dolů při psaní, zatím to není ani dvacet minut, ale jdu to zaznamenat. Proč já mám pocit, že je to super, že jsem tady jako pokusný králík pro blogery a pro lidi vůbec? Asi proto, že je to pravda. Asi proto, že dokud máme křivku nahoru a dolů, tak je to skvělé, žijeme. 

HEZKÝ DEN VŠEM