Kašlu na to, aneb Babiš by nám mohl platit

Mám pocit, jako bych byla nějaká imigrantka. Nikdy jsem takový pocit vůči sobě a mojí národnosti neměla. Vcházím do ordinace, aby mi doktor řekl, kdy nebylo moje EKG v pořádku. Chci to vidět, chci to vědět. Cítím se tu cize.

Včera jsem byla na pohovoru v nemocnici, abych dostala informace, kdy to EKG nebylo v pořádku. Měla jsem ho na sobě 24 hodin a ten den jsem napsala neplánovaně dva články, tančila jsem tři hodiny a rozčilovala jsem se nad lidmi.

Prostě mi naskákaly do celého grafu nějaké extrasystoly, které má každý z nás. Sledovala jsem pečlivě ty čáry nahoru a dolů, ve kterých jsem se nevyznala, ale poprvé jsem viděla, jak vypadá extrasystola, docela jako těsnopisné písmo.

„Kdy mi tam nejvíce skákaly?“ ptám se milého internisty.

Lékař se otočil a četl si v mém mailu, který jsem mu poslala s podrobným popisem, co právě dělám. O půlnoci jsem psala ten druhý článek, kdy jsem se rozčilovala, že někdo přeje někomu smrt.

„Tady, podívejte se, u toho půlnočního psaní,“ povídal doktor a já jsem přikývla, že jsem to tušila.

Osobně jsem nic necítila, žádnou slabost nebo nevolnost. Zajímavé, že před tím psaním jsem skákala s dětmi a s dospělými řecké tance, které v pátek vyučuji. A extrasystoly tam nebyly, i když srdce běželo na vyšší obrátky.

Šla jsem líně k autu a rozhodla jsem se, že fakt musím žít zdravěji. Rozhodla jsem se, že se vykašlu na rozčilování tady na blogu.

V poslední době mám divný pocit, když jdu psát. Cítím se tu cize, cítím, jak mě někteří pranýřují nápadně i nenápadně za můj původ. Mám mnoho dokončených článků, ale jsou v počítači, nedávám je ven, protože blog mi v poslední době nečiní žádnou radost. Stále dokola a dokolečka vidíme stejné tváře, které se upřednostňují. Nějak tomu nerozumím, přestala jsem tyto „tváře“ číst, protože mě to nudí a nebaví.  Mám chuť napsat adminům, aby se zamysleli nad tím, jak blog oživit? A tak jsem přišla na to, že by se mohli dávat i náměty, na které blogeři budou psát, aby bylo vidět, jak je kdo fundovaný? Vzápětí se ujišťuji, že je to pěkná blbost. A že to není vůbec moje starost. 

Rozhodnuto. Napíši premiéru A. Babišovi, kterému patří celá Mafra, protože mi jedna čtenářka napsala, jak je to super, že mi vydávají články, za které dostávám peníze, přestože jsem cizinka.Jenomže já mám českou příslušnost, nebudu se bránit, kašlu na to. Zeptám se ho, jestli nám nechce něco za to naše psaní platit, protože mu dáváme takový feedback, že by mohl nějakou korunu pustit. Kdo má takový skvělý blog, kde se to hemží všemi možnými odborníky, autory a blogery, kteří píší jak diví. Kdo? No jasně, A. Babiš. Možná by bodla nějaká dotace EU.

Dokonce bych se mohla stát odborníkem v otázkách migrace. Vážně bych mohla? Jasně, že bych mohla, protože celý život žiji tady, vystudovala jsem tady, pracovala jsem pro český lid a naopak mi ČR poskytlo mnoho pracovních možností. Jenomže se cítím stále jako cizinec, protože geny a zasunuté i vypěstované tradice jen tak někdo nezmění. Ani já nezměním český přístup, tak jako nezmění celá EU všechny migranty světa. Prostě nezmění, věřte mi, že to vím.

No nic, kašlu na to, jdu ven, je krásně, jdu trénovat srdce a jdu chodit, protože to je určitě zdravější nežli psaní blogu.

KRÁSNÝ DEN VŠEM

Článek, který mi způsobil extrasystoly - http://katerinakaltsogianni1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=706352