Jestli Gretě ukradli dětství, tak já jsem placatá blondýna

Velevážená a milovaná Greta ví houby s octem o ukradeném dětství. Naopak, má nádherné dětství, protože zvedla politiky ze židlí, jede na výlet plastovou lodí, sem tam zapomene a jí z plastového tácku. Prostě je to dítě. Co už?

Aha, Greta má toho Aspergera a velkou kliku, protože před několika lety by byla divná, poslali by jí do zvláštní školy, případně by měla poznámky za to, že ruší. A takto si holka může dělat co chce, může nadávat, může křičet do celého světa a zneužít všeho a všech, protože má ukradené dětství. No nazdárek. A co mám potom já? A co mi provedli ti mizerní politici? Tedy jako vážně.Jdu se podívat, jestli vypadám jako placatá blondýna. Také nic, zrada, jsem prostě boubelatá tmavovláska.

Moc si nepamatuji, že bych si hrála s panenkami, protože díky těžce nemocnému otci jsem musela s bratrem večer makat na lisu. Někdy jsem padala únavou a měla jsem strach, abych tam nenechala prsty. Tomu lisu se říkalo "kopačka," lisoval různé bižuterní výrobky. Bylo mi 14 let a už jsem si na sebe vydělávala domácí prací. Ve škole jsem byla dobrá a tak jsem se doma neučila.. Ovšem já jsem neměla na učení čas. Asi jsem tedy měla Aspergera nebo co?

Vážně od mých cca 10 let jsem lítala po doktorech a poslouchala dg. táty, pak i mamky, pak jsem chodila se všemi starším Řeky k lékaři, protože jsem se v tom vážně docela vyznala. Byla jsem malá holka, která si měla hrát kuličky, měla vozit kočárek s panenkou, ale to já ne, já studovala bez internetu a bez googlu diagnózy. A na kočárek s panenkou nebyly peníze.

Ve 12,5 letech jsem vykonala státní zkoušky z psaní na stroji, abych mohla psát dopisy ohledně řeckých emigrantů. Pro moje rodiče bylo koupení psacího stroje drahá záležitost, ale otec mi ho koupil a já jsem za necelý rok vážně udělala státní zkoušky z psaní na stroji. I to mě začalo živit, protože jsem jsem svoji schopnost využívala na různých brigádách. Naučila jsem se i šít a šila jsem holkám kalhoty a sukně. Prostě jsem byla samostatnou holkou, protože jsem chtěla svojí rodině pomoci. Nikdo mě do práce nenutil, viděla jsem naši rodinnou situaci a chtěla jsem žít lépe, tak jsem se postarala sama. Už tak bylo těžké vědět, že nikam nepatříme, ani sem, ani tam, byli jsme bezzemci. 

Prostě milá Greta neví nic o ukradeném dětství, neví nic o tom, že i pomeranč byl vzácný pamlsek, neví nic o tom, že ukradené dětství je o nedětských starostech, které převýší nad dětstvím  samotným v plné zbroji. 

Nedokázala jsem zbláznit svět v žádném případě, dokázala jsem však pomáhat Řekům, kteří mluvili šíleně špatně česky. Nějak samovolně jsem nastoupila místo táty a za mamku, která padala únavou.

Začínám se pomalu uklidňovat, protože jsem v tom ukradeném dětství určitě lepší, nežli Greta, jelikož moji rodiče zůstali v ČR také díky politikům, protože byla občanská válka, protože táta utekl a mámu partyzáni sebrali. Jenomže já to na ty politiky tentokrát nesvedu. Kdybych se narodila tady v Řecku, tak už mám dávno několik dětí, vnoučata,,za zadkem řeckou rodinu manžela včetně nějaké tchyně, která by mi kontrolovala i šuplíky, možná i postel.

Bože, Greto, těm politikům, co tě poslouchají, poděkuj za to, že jsi pro ně jedno velké dítě, kterému se musí naslouchat, že pluješ v plastové lodi, že je plachta neekologická, že to nevidíš. Prostě poděkuj za tvoje výlety, které si děti nemohou dovolit. A hlavně se netrap, že jsi zapomněla plout v ekologické lodi, kde není ani miligram plastu, to fakt nevadí, protože jsi jenom dítě.