Na férovku? Za tvrdé drogy tvrdý trest, a to bez slitování. Podívejme se všichni kolem sebe, co tady chodí za zfetované děti a mládež, kterou odsuzujeme. Ale proč jenom je, proč ne ty dealery, kteří je zabíjí? Proč nesoudíme stát?
Vzhledem k tomu, že se tady hodně blogerů věnuje odsouzené Češce, která pašovala drogy do Pakistánu, tak by bylo asi dobře drogového strašáka trochu provětrat. Nemůžeme dělat, že se nás to netýká. My jsme povinni se tímto tématem zabývat, protože my volíme politiky, kteří se mají zabývat několika hlavními pilíři státu, mezi které počítám nejvíce zdraví národa a obnovení rodiny.
Mládež pomalu, ale jistě odchází od alkoholu, protože bere drogy. Dnes jsou drogy konzumovány bez rozdílů sociálních skupin. V drogách jede hodně dětí, mládeže, mladých lidí, ale i mnohem starších. Dokonce i velký zastánce marihuany J. X. Doležal upozornil několikrát, že marihuanu by měli kouřit osoby starší 20 let, jinak může na mladších zanechat trvalé následky – viz případ 1.
Případ 1.
Pavel – nadaný kluk, vynikající sportovec. Začal hulit trávu a pil od patnácti let i alkohol. Během pěti let u něho vznikla schizofrenie – nyní se potuluje, je mi ho líto, ale není mu pomoci. Stará se o něho jeho otec, který ho v mládí dusil, aby byl nejlepší. Nedíval se na to, jak jeho syn žije. Tvrdá ruka přišla pozdě.
Několikrát jsem na toto téma diskutovala s psychologem PhDr. Ivanem Doudou, zakladatel Drop-in, kterého pokládám za jednoho z nejlepších odborníků na drogy. Kdysi benevolentní psycholog dnes nesouhlasí ani s hulením trávy, resp. tvrdí, že každý hulič má svoji osobnost, tudíž je třeba rozlišovat vše případ od případu. Situace začala být neúnosná, vznikly tedy odvykací centra pro děti, které kouří marihuanu, protože v nízkém věku si dítě prostě zvykne.
Několik odvážlivců, kteří se nestydí o svém problému mluvit do kamer sděluje, že marihuana je prvním krokem k tvrdé droze. Tedy velký obrat, změna, přiznání, říkejme tomu jakkoliv, je to prostě krutá pravda několika, kteří přeskočili na tvrdou drogu, přestože se stále tvrdošíjně tvrdí, že závislost na marihuaně nevzniká. V kombinaci s alkoholem je to u dětí opravdu o psychických poruchách, změně osobnosti atd., což právě vede k tomu, že sáhnou po tvrdých drogách.
Užívání drog, tak jako alkoholismus je většinou jednosměrka. Neleží tu otázka, co je horší a co je lepší, jsou tu strašidelné statistiky, které jsou velmi smutné. Nejsem odborník na drogy, ani na alkohol, i když jsem této problematice díky svojí práci věnovala mnoho let. Tvrdí se, že nejtěžší odvykání je u alkoholiků. Drogově závislí mají větší šanci se uzdravit, dostat se ze svojí ďábelské závislosti nežli alkoholici. Ale zase ty statistiky, realita je prostě krutá a my bychom před ní neměli zavírat oči. A co ti, co jsou závislí na benzodiazepinech, tj. na neurolech a xanaxech? I přesto je lékaři předepisují několik let, aniž by upozornili na nebezpečnost závislosti na těchto prášcích, která je téměř shodná jako u drog, ne-li v některých případech horší.
Případ 2. - dědičnost
Ivan – zjistila jsem, že v patnácti chodí po škole na pivo. Udělal jich deset. Zavolala jsem si jeho otce, aby ho dal léčit. Místo toho mu rodiče zakázali sportovat. V sedmnácti se potácel opilý do školy, ale byl to jedničkář. Opět jsem apelovala na léčbu, kdy by musel nastoupit. Nebyl ještě plnoletý Vystudoval VŠE, vystřídal mnoho zaměstnání, vypadá jak nafouklý balón a pije dál. Dnes je mu 50 let a je vyřízený. Tady bych si dovolila říct, že Ivan zdědil gen alkoholismu, na který zemřela jeho teta, děda a jeho máma se upíjí zrovna tak, jako on.
Nemám žádné slitování s těmi, co drogy dealují, co hazardují s lidskými životy, co lákají děti na drogy. Kdybych měla tu moc klidně bych jim navrhla ten nejtvrdší trest, protože vlastně ty narkomany zabíjí. Někdy se bojím projít nahoře od Václavského náměstí, kde si v klidu narkomani píchají drogy kamkoliv, kde najdou ještě žílu. Dělá se mi fyzicky tak špatně, že zblednu a chce se mi omdlít.
Nechci si zvykat na to, že potkávám tolik narkomanů a alkoholiků. Prostě nechci. Přála bych si, aby se konečně stát začal starat ještě více o osvětu závislostí na drogách a na alkoholu, aby se Česká televize postavila k tomuto problému čelem a vážně udělala nějaký pořad, který mnohé vysvětlí, pomůže, ale i upozorní na vážnost celé této neuvěřitelně složité problematiky, která se stala pomalu součástí našich životů.
Zvedám telefon a volám Ivana Doudu, abych tady nepsala nějaké hlouposti. Jsem rozčilená a potřebuji slyšet odborníka, kterého si považuji. Je sice neděle večer, ale moje touha se ptát je velká.
„Je tu dostatečná osvěta, co se týče drog?“ ptám se.
„Ta základní je dobrá, někde je pojímána naivně, je to o školách, jak se k tomu postaví,“ slyším a já mu říkám pravdu, že o tom píšu článek.
„Tak hlavně napiš, že je to hlavně případ od případu,“ upozorňuje mě Ivan.
"To už jsem napsala, ale to mě vůbec nijak neuklidnilo. Ještě tu chybí gamblerství, závislosti na počítačových hrách a možná i závislost na počítačích jako takových, kdy si děti v pohodě hrají celý den s mobilem a dospělí mají konečně od nich klid. A tady bych řekla, že to možná všechno začíná," dokončuji to, co mě tíží.
"Ano, to máš pravdu, ale to je na dlouho. Sejdeme se na to," slyším a já poděkuji a loučím se, protože když se sejdu sama s vynikajícím PhDr. Ivanem Doudou tak to bude skvělé, ale je to velmi málo.
Hlavou se mi hodí věta "Zachránit jednoho člověka je jako bys zachránil celý svět."
Je naší povinností, abychom chránili svoje děti, cizí děti, mládež, všechny, kteří jsou pro dealery tak lehce dostupní. Je povinností státu, aby se tento problém začal celoplošně řešit na všech úrovních, které jsou dosažitelné. Přestaňme se tady zabývat nesmysly, protože kolem nás jsou drogově závislí lidé, kteří potřebují dostat pomoc, jinak se za chvíli bude potácet každý druhý a vězení budou naplněna zlodějíčky, kteří potřebují svoji dávku.
Podle mého soudu je tady velmi málo osvěty. Takže hurá, že odsoudili nějakou praštěnou pašeračku, abych si vzpomněla, že její trest je prostě nízký, že pašovala tolik drog, že není třeba žádného slitování. A nejen ona, s žádným dealerem, s nikým, kdo hazarduje s lidskými životy nechci a nebudu mít nikdy žádné slitování. Můj pohled je také ovlivněn tím, že nejsem konzumentem drog a jsem téměř absolutní abstinent.
https://www.substitucni-lecba.cz/novinky/marihuana-jak-moc-je-nebezpecna-390
https://www.idnes.cz/technet/veda/nejnavykovejsi-drogy-na-svete.A160304_005246_veda_dvz
http://www.xanax.psychoweb.cz/pdf-xanax-nu-zavislost.pdf
