Budu žít tam, kde mají ženy klitoris

Není kam utéct, celý svět je v nějakých problémech, ale přeci jenom máme na výběr. Tedy já mám na výběr. USA už jsem odmítla, leč přehodnotím svůj postoj. Rozhodla jsem se, že budu žít a jezdit tam, kde mají ženy klitoris. 

Můj satirický článek o USA byl pochopen z 90 % jako vážná záležitost. Nechávám lidi, aby se podivovali nad mojí pitomostí, ale přesto svůj postoj přehodnotím. Přeci v 50 státech USA + 1 Washington, tedy v 51 státech to nemůže být stejné, myslím to milování v oblečení u dveří - viz odkaz dole. Ale co je na USA famózní, že by si mě nikdo nedovolil posílat do pryč, prostě bych necítila ten rastistický pach. Usmívám se, že jsem pomohla zřejmě hodně rómské menšině, alespoň tady na blogu, protože hurá do blogerky řeckého původu. To nevadí, život plyne vesele dál a já se rozhodla, že budu muset omezit svoje cesty, případně rozhodnutí, kde chci jednou žít, na zemi, kde ženám nedělají obřízky. V USA je nedělají, pokud to nejsou Arabky, ale zase tam žijí tak asexuálně, jako by měli všichni obřízku i v hlavě.

Je to celkem jednoduché. Navštívila jsem dost arabských zemí, byla jsem několikrát v Egyptě, kde jsem dostala šok z toho, že 95 % egyptských žen má obřízku. Netušila jsem, že je to tak vysoké procento. V Turecku jsem také byla několikrát, navíc Merkelová Turkům nadržuje, na což doplácí Řecko, takže já budu stávkovat a už mě tam neuvidí. Stejně mě tam jednou zavřeli. To byla drsná zkušenost. Nezavřeli mě Turci, ale Řekové v Istanbulu na řeckém konzulátě. Bylo mi 21 let a mamka skoro umřela, protože netušila, kde jsem se ztratila.

"Pane profesore, jsou to fašouni, žádné nové vízum mi do Řecka nedají," odpověděla jsem směrem k vynikajícímu lékaři Prof. Horskému. Jak jsem mohla tušit, že nějaký zaměstnanec řeckého konzulátu v Istanbulu rozumí česky? Určitě jsem řekla ještě něco peprnějšího. To jsem ještě neměla řeckou příslušnost, měla jsem československé zpětné vízum a vyjela jsem z Řecka bez rozmyšlení s panem profesorem a jeho manželkou. Abych se mohla vrátit, tak jsem potřebovala nové řecké vízum. Místo víza mě sebrali a odtáhli do cely. Vedli mě jako zločince. Byla jsem skutečně vyděšená. Nakonec mě propustili, já spala v kempu, pan profesor se vrátil k mojí babičce do Řecka, ale já musela čekat, až mi vrátí takový cár papíru A4, kde bylo napsáno Cestovní průkaz totožnosti. 

Deset dní jsem se válela v kempu, kde jsem viděla vstupovat poprvé v životě oblečené ženy do moře, vedle nich šly jejich služky, které je pak na břehu převlékaly. Tehdy jsem poprvé viděla holčičku a její obřízku. Večer jsem chodila do místního baru, kde se tančily břišní tance. Prošla jsem znovu všechny mešity a čekala stále na ten cár papíru. Pak mě ten Řek, který na mě poslal jejich ochranku, zval na večeři. Odmítla jsem, byl to strašný fašista, byla to doba, kdy byli stále na těchto postech zaměstnaní ti, co tlekali vojenské diktatuře a všichni nenáviděli nikoho z tzv. "komunistického bloku." 

Konečně jsem vyjela se svým červeným MB 120 a dojela jsem k bulharsko-tureckým hranicím. Další průšvih, neměla jsem bulharské vízum, vážně jsme to měli my bez příslušnosti, potomci řeckých emigrantů, ohromně složité. 

"Ukažte nám kufr," řval na mě Bulhar a bouchal mi na kapotu, pod kterou byl motor. 

Vyšla jsem co nejladněji, protože mi hrozilo další zatčení v Bulharsku. Místo kufru viděl bulharský celník motor, byl z toho celý vedle a dostal šok, takže mě nějakým omylem pustil. Ne nadarmo se říká "jsi jako Bulhar." Na cestu zpět jsem si vydělala tím, že jsem prodala v kempu v Istanbulu stan. Zapomněla jsem, že potřebuji vízum do Bulharska, maďarské vízum jsem měla. Konečně jsem přejela maďarsko-slovenské hranice a cítila jsem hroznou úlevu, že jsem vyvázla zdravá a bez dalšího zatčení. 

Bože, já jsem tak moc odbočila. No, nic prostě někdy jindy napíšu, proč bych nežila v žádné zemi, kde nemají ženy klitoris. Neznamejí v těch zemích vůbec nic. Ženy jsou od toho, aby rodily děti, trpěly a opečovávaly muže. I když nemají klitoris a podstupují obřízku, tak se cítí vlastně spokojeně. Nejsou na nic jiného zvyklé. I přes veškeré zákazy jsou tradice obřízky něco, co podstoupí v afrických nebo arabských zemích většina žen, vážně je to nejméně 90 % - většinou je to 99% žen.

Co mi vrtá hlavou je to, že obřízka je činěna z několika důvodů. Jedním z důvodů je údajná čistota, u muže rozhodně. U žen si tím tak jista nejsem, u těch je obřízka především o tom, aby nic při sexu necítily, aby necítily žádné vášně. Tak proč ti Arabové jezdili tak hojně do ČSSR za holkami, které měly klitoris? 

Odkaz na ženskou obřízku v Egyptě, ale i v dalších státech.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/zenska-obrizka-egypt-poslanec-vyrok.A160907_094011_zahranicni_ert

Odkaz na satiru o USA

http://katerinakaltsogianni1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=713698

 

 

 

Autor: Katerina Kaltsogianni | čtvrtek 23.5.2019 16:32 | karma článku: 31,10 | přečteno: 2101x