Jasně, že můj hubnoucí plán se nedaří. Jednak mě naštvali řemeslníci, takže jsem neměla náladu cvičit, skákání po baráku na mě evidentně nefunguje a plavání není zatím na plné pecky. Ani jednou jsem si nezacvičila.
Koupila jsem si elektronickou koloběžku, takže ještě jezdím k moři na ní. Asi i kvůli ní jsem přibrala tři kila, což je asi tak velikost a váha pěkná slepice na polévku.
Můj anglický kamarád Stephen kolem mě obšlapával na pláži a nutil mě k tomu, abych se vyjádřila, jaký hubnoucí plán mám připravený. Pak řekl stroze, abych nežrala, že je to nejlepší. Dívala jsem se na jeho hubené ručičky a nožičky a na Jindru, která se opalovala nahá a rychle skákala do moře také nahá. Na zádech neměla žádná madla lásky.
Jakoby to nestačilo, tak za mnou přiletěl můj nejlepší kamarád a pak také moje milovaná kamarádka, která vylezla z auta úplně štíhlá. Všechny jsou prostě u mě štíhlí, jen já řeším váhu. Šli jsme na večeři do rybí restaurace, objednala jsem plno salátů, smažené cukety, papriky, ryby a krevety. Nevzala jsem si ani kousek chleba. Stephen s Jindrou zůstali doma. Ale na večeři byl i Standa, manžel mojí kamarádky Alice.
"Když mi dáš 35 tis. Kč, tak tě za měsíc zhubnu o 25 kg," řekl a já jsem přikývla, že mu je dám.
"Pojedeme do Nepálu, nebereš si žádné peníze a za měsíc se vrátíš úplně hubená," dopověděl Standa jeho nápad a mně se udělalo špatně při představě jak dole jím jenom rýži, výš brambory a nahoře jenom placky z mouky a vody.
Můj nejlepší kamarád mi hodil ještě v noci do bytu bonboniéru. Bože, to jako udělal chybu. Protože mám pevnou vůli a dokázala jsem i nemožné, tak jsem ji nechala ležet v předsíni a šla jsem spát. Nemohla jsem usnout, protože moje myšlenky se motaly kolem té bonboniéry.
"Dám si jenom jeden, dobře, dám si tři, aby se mi pěkně usínalo," řekla jsem si do tichého bytu a otevřela jsem tu krabici plnou dobrot.
Stephen měl pravdu, že nežrat je jediná spása. Pojala jsem mlsání čokoládových bonbónů kultivovaně, nežrala jsem je, pěkně jsem si je vychutnávala. Prostě jsem snědla půlku bonboniéry a teď ráno jsem si stoupla na váhu.
A mám to. Všem zakážu, aby se podivovali, že jsem ztloustla, protože jak mi to stále říkají, tak můj organismus normálně stávkuje. Navíc oni se pak k sobě schoulí v posteli a já chudák sama samotinká si musím dělat sladké noci čokoládovými dobrotami.
Původní plán zhubnout 15 kg zvyšuji na 20 kg, ale víte jak to je? Budu vděčná i za deset kg. Dnes budu úplně vážně vyžadovat, že se tady u mě vystřídá Stephen, Karel a Standa a já jim ukážu takový Nepál, že z nich zbudou kosti, stejně na nich mají jenom šlachy. Umožním jim všem, aby se mohli chytnout madel lásky. Jejich ženy je nemají, takže si nechám těch 35 tisíc Kč vyplatit já, protože žádnou EU dotaci nedostanu a nějak si vydělávat musím.
Není to náhodou lepší řešení? A navíc nechci mít strhaný obličej jako Babiš, ale vypadat jako Vondra je také pěkný průšvih, takže ráz dva tři - dnes začínám. Jdu rozdat ty čokoládové bonbóny.
