Jsou tam nepravdy a je to pomíchané,

jen pár příkadů: husité, Havel v NSR, zdravotnictví ..., dalo by se nalézt více. Ale snaha o vlastenectví, ano, ale na trochu jiném základě. Vypadá to, že tz národy okolo fakt nemají být na co hrdí, jen ti neomylní Češi. Ti vždycky věděli jak na to s co nejmenšími obětmi.

Kdepak po roce 1989

Začátek ztráty národní hrdosti začíná po bitvě na Bílé hoře. Od té doby začíná masový odchod vlastenců a schopných lidí. Lokajské povahy zůstávají. Další masové odlivy vlastenců pokračují 1948 a 1968.

Re: Kdepak po roce 1989

probůh nechte toho Palackého a celé národní obrození, které mimo jiné začalo likvidovat moravský patriotismus, kdy skupinka pražských intelektuálů do moravského sedláka furt klavírovala, že je Čech a on chudák z toho byl celý tumpachový, když se po generace cítil Moravanem a Hanákem. Češi zkrátka nepochopili, že ve střední Evropě může fungovat jedině větší státní celek. A neustálé oscilace mezi něměeckými státy a Podunajím jsou tou příčinou. A také se čeští  a moravští páni nebyli schopni dohodnout. Já se těm moravským stavům  i z odstupu staletí ani nedivím, že se nechtěli připojit k českému stavovskému povstání, když dříve stavy české upíraly těm moravským právo zúčastnit  se volby českého krále. Inu to  se pak důvěra špatně obnovuje.

Vlastenectví a kritika...

Napsala jste to moc hezky, dá se říct, že s vámi téměř ve všem souhlasím.

Pokud jde o Havlovu omluvu sudetským Němcům, nevím, nějaká omluva za to, čeho se tihle lidé po II. světové válce dočkali na základě něčeho tak chatrného, jako je "kolektivní vina", je snad i celkem na místě.

Ohledně kritiky - nemyslím si, že by se jednalo o nějakou "mediální masáž". Nepociťuju, že by se na úbytku národní hrdosti nějak výrazně podílela média.

Vlastenectví - každý občan téhle země by měl být v rozumné míře vlastencem, ale zároveň by měl být k některým aspektům života tohoto národa skeptický a měl by je umět kritizovat (netvrdím, že píšete opak). Sám se považuju za vlastence, je mi milá tahle země, ale se vztahem k tomuhle národu je to už komplikovanější. Možná právě proto, že se považuju za vlastence mě tak trochu (s určitou dávkou sobectví) opravňuje ke kritice druhých. Vlastenectví není o nekritickém přijímání čehokoliv spojeného se zemí/národem.

na co bychom meli byt hrdi...

na nase vedce a lekare - v boji proti rakovine, v genetickem vyzkumu, ve vyzkumu nanotechnologii jsou na svetove urovni....na krasu ceske hudby - oceneni Jarka Nohavici, obliba ceske filhafmonie ve svete.....na nase sportovce - ac jsme narod maly, nasi sportovci se v mnoha disciplinach dokazi probojovat mezi svetovou spicku...na krasu nasi zeme - i kdyz nemame more ani opravdove velehory, je ceska krajina krasna, osperkovana mnohymi architektonickymi skvosty....na krasu ceskeho jazyka - je to jeden z opravdu mala jazyku, ve kterem zni dobre country, opera, opereta, muzikalove melodie i rap, big beat a rock.....cestina je nadherny, bohaty jazyk a je skoda, ze ho tak zabijime amerikanismy nebo prejimanim z nemciny (i kdyz to uz ted ne v takove mire)....budme hrdi na svou krasnou malou zemi, ktera snad jednou ukaze svetu vic, nez jen maleho ceskeho stale nespokojeneho zavistiveho malomestaka, ale to uz zalezi jenom na nas...karma!

Když se podívám do sněmovny,

co si tento národ zvolil jako svoji reprezentaci, tak není důvod být na takový národ hrdý.

Píšete: „Tak mi řekni, co kdy Češi pořádného dokázali!“

A pokračujete výčtem toho, co už je pryč. Tak na co máme být hrdí teď ? Na adoptovaného knížete?

Ale já vím, co máte na mysli.

Karma

a vcelku souhlas

smejici se bestie, ja jsem na to hrdy,konecne

jsme se zasmali jim naposled. Smejici se bestie neni nic spatneho, a s tim vlastenectvim, mate pravdu,ale polovicatou, cela EU dostava denne, v jednom kuse, medialni masaz - byt beloch, clenem zapadni civilizace je to nejhnusnejsi. To se nesmite divit ze se to odrazi i v Cesku.

jsem hrdý...

Moravan!:-)

Re: jsem hrdý...

Neste sám, je nás hrdých Moravanů víc ale v tom mezinárodním kontextu jde hlavně o to, jak nás vnímají jako Českou republiku. Ale  když už jsme u toho moravanství, tak rozhodně můžeme být patřišně hrdi na Janáčka, kterému se v Praze vysmívali  nadávali do moravských separatistů. Ve světě ovšem prorazil. Inu doma není nikdo prorokem a asi je to i o té české malosti.