Děkujeme za pochopení.
lusil
Vzpomínky
se mi vrací.... Moje maminka sice nezemřela nečekaně, byla dlouho nemcná, ale mně bylo 14, když odešla. Byla jsem puberťák, tátu už jsem neměla a co teď? Taky bych jí toho bývala chtěla tolik říct a za ledacos se omluvit.....
pesimistka7
Smutné, ale nevím zda je to o rodičovství
Mně připadá, že je to spíš o mladé holce a jejím "probrání se z puberty", po jedné nejhorších možných facek od života, s příběhem složitějších rodinných vztahů na pozadí. Nicméně hezky napsané.
andromedisis
A ať to zní jakkoli krutě...
Přesně takhle to začíná. Žít minulostí (jakoukoli) a pro samotnou minulost být slepý a nevidět přítomnost. Nechte mrtvé mrtvým, ať je to kdokoli.
agu
Re: A ať to zní jakkoli krutě...
jj. moje slova. tohle rikam i o holokaustu a jeho soucasnem neustalem pripominani.
QQ.
Je to velmi smutny pribek
Ale neni o rodicovstvi, je o nezodpovednosti, bezohlednosti a egoizmu soucasnosti. O chuti uzit si a urvat si pro sebe kousek dortiku bez ohledu na pritomnost nebo budoucnost. O rodicovstvi by to byl uplne jiny pribeh.
oldiess
Re: Je to velmi smutny pribek
je to pouze "o" jedné autonehodě, nebýt té tak by si nikdo žádnýho rvaní dortíku ani nevšimnul
- Počet článků 23
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3290x
