Tak je to tady - jeden z nejznámějších a nejlepších moderátorů se oženil a zprávu o tom pochopitelně přinesla i rubrika Revue na Idnes. Plus fotky a krátké video. No a samozřejmě spustě individuí i možnost doslova vyblít mozek v připojené diskusi...
Je zvláštní, jak kdejaký "no name" cítí potřebu nakydat co nejhorší nadávky na Leoše i jeho novomanželku. Jsem si jista, že ti, kteří mu anonymně nejvíc nadávají, by tváří v tvář této "hvězdě" poklesli v kolenou a v němém úžasu by nebyli schopni slova. Za těmi nenávistnými řádky vidím maličké chudinky, které si své životní neúspěchy a prohry léčí tím, že plivnou jedovatou slinu na někoho úspěšnějšího, slavnějšího, bohatšího... Je jim pak líp? Zvedne se jim plat, zlepší se jim úroveň? Pochybuji!
Tak mě napadá, proč jsme tak neskutečně závistivý národ??? Pan Mareš podle mě dělá svou práci velmi dobře a je právem za ni štědře honorován. Proč by si nemohl vyhodit za svatbu milion, dva nebo třeba 10, když zrovna ho nenapadá "lepší" způsob? Co je komu do toho, proč pořád někdo cítí potřebu komentovat a hodnotit to, co udělá někdo známý a bohatý?
Ano, už slyším klasické rádoby dobře myšlené "to má dát radši na charitu". A kdo ví, jestli a kolik dává? A nejvíc by mě zajímalo, kolik dávají právě ti, kteří s tímto pseudoargumentem vždy neopomenou v podobných případech přispěchat a dát je ihned do placu, jako jakýsi "vyšší princip". Upozorňuji (pro ty, kteří mě tak dobře neznají), že charitě se důsledně věnuji od r. 90 (konkrétně ochraně zvířat - opuštěných a týraných). Přesto - nebo právě proto - si dovolím nahlas říct: je každého věc, co se svými penězi dělá!!! Ať je sebebohatší. Není nikoho povinnost pomáhat chudším či slabším. Někdo to tak cítí, někdo ne, každého věc.. Ano, ti bohatší by měli pomáhat sami od sebe, ale každý má právo se rozhodnout za sebe. Chudým do toho taky nikdo nekecá, když mají sotva na jídlo, a přitom si dopřejí cigárka, alkohol či jiné pro život ne zrovna podstatné věci. Přitom kdyby si leccos z toho "nepotřebného" odpustili, třeba by zas tak chudí nebyli... ale jak říkám, je to každého věc a rozhodnutí.
To jsem se zas nechala unést a "trochu" odbočila. Prostě, Leoš měl dnes jistě krásný den a je čistě věcí jeho a Moniky, jak to mají doma uspořádané. Nestrkejme si nos do svých věcí a nechme ty druhé žít po svém.
Osobně (i když zrovna tyhle dva lidi osobně vůbec neznám) přeji hodně štěstí a lásky, budou to v té dnešní podivné době fakt moc potřebovat!
