Kdo daruje štěně pitbula?

"Chci se zeptat jestli nekdo nedaruje stene bojoveho plemene ve veku od 3-7 mesicu je mi jedno jestli jestli to bude fenka nebo kluk," anebo dále: "Daroval by někdo nebo levně prodal anglického bulteriéra bílé barvy do 1 roku nejlíp fenku je to pro maminku k vánocům." Myslí tohle ti lidé opravdu vážně???

Bill ve viku 3 mis.Katka Kašparová

Uvedené inzeráty jsou převzaté v původním, nijak nezměněném znění ze stránky, kterou zde nebudu záměrně citovat. Původně jsem na ten web šla proto, že avizoval nabídku "bullteriérů v nouzi". Říkali jsme si s manželem, že bychom třeba mohli pořídit Billdovi (na fotce mu byly 3 měsíce) kamaráda, a to nikoliv z urozeného chovu, ale naopak, nějakého chudáka z útulku, který by si zasloužil prožít zbytek života v milujícím prostředí.

Ty inzeráty mě přímo nadzvedly ze židle! Člověku, který chce zadarmiko přijít ke štěněti takto náročných psů, bych to štěně neprodala snad ani za milion! Takový zájemce si totiž vůbec neuvědomuje, že pořizovací cena je první a skoro nejmenší výdaj, který za pejska "obětuje". Komu nedochází, že pes/kočka je závazek na 10, ale třeba i 15 a někdy i více let (znala jsem dokonce kocoura, jenž odešel do věčných lovišť v 26 letech, ale to jsou hodně velké výjimky), kdo nepočítá s výdaji za veterináře (pravidelná očkování, ale i nemoci a nejrůznější potíže), kdo si neuvědomuje, jaké hromady peněz bude muset vyklopit za krmení, pochoutky, odměny... nemluvě o pelíškách, hračkách atd atd...., takovému člověku bych snad zakázala chov jakéhokoliv živého tvora zákonem - kdyby to šlo! Záměrně přeháním... i když...?
Jen si to spočtěte sami - 1500 Kč měsíčně krát 12 = 18 tisíc za rok x 12 let = 216 tisíc Kč, a to jsme zatím jen u krmení a ne zrovna závratné sumy 50 Kč za den (to je tak 1 konzerva a možná pár piškotů na mls). Spousta majitelů své miláčky hýčká vybranými lahůdkami či drahými módními doplňky, dopřává mu jen to nejlepší. Zkrátka domácí mazlíček nás za svůj oddaný život vyjde na stovky tisíc korun. Kdo není ochoten toto akceptovat, neměl by si zvíře vůbec pořizovat.

Následky nezodpovědného chování vůči zvířatům jsou totiž velmi tristní. Za těch 20 let, co působím v kočičích útulcích už jsem zažila lecjaké hrůzy. Za většinou stálo unáhlené rozhodnutí pořídit si kočku/psa, po němž následuje stejně rychlé (v řádu týdnů či měsíců) rozhodnutí zbavit se "nepohodlného" čtyřnohého přítele, a to jakkoliv a zcela bez zájmu o to, co s ním bude dál!!!

Přesto všechno, co jsem už v útulcích zažila, mi stejně zas slzy do očí nahnaly příběhy na webu, věnovaném právě "bulíčkům v nouzi" - konkrétně v rubrice Vzpomínka, zde: http://www.bulteriervnouzi.wz.cz/vzpominka.htm.

Pro ty, co tam nemají čas kliknout, cituji 2 případy:
"Vzpomínáme na bulíska Hrošíka, který byl nalezený v Brně na náměstí ve stavu, který snad není třeba blíže popisovat.... Bulískovi bylo asi pět let a přes veškerou pomoc, kterou se nám podařilo dát dohromady, bylo již bohužel na záchranu pozdě. Podstoupil operaci očí a jiné drobné zákroky, vše proběhlo dobře a léčba byla jistou dobu úspěšná. Jeho fyzický a psychický stav byl ale bohužel natolik špatný, že dále nebylo dobré držet jej za každou cenu při životě. Byl v útulku uspán. Nutno říci, že se skvělou péčí útulku MP Brno prožil alespoň poslední měsíce svého života v lásce a myslím, že šťastný."

Anebo vzpomínka na Arkase, 9-letého bílého bulíčka, který se objevil v útulku v Praze-Troji. Píše o něm paní, která si ho chtěla vzít domů:
"Jeho pozdější osud mi je bohužel dodnes nejasný. O Arkase jsem měla veliký zájem, když byl k adopci. Bohužel to dopadlo jaksi jinak. Jisté je, že jsem ho nesměla navštívit kvůli karanténě, a druhý den byl najednou vydán původní majitelce, která se netajila s tím, že se zrovna stěhuje a "na psa zrovna nemá čas" a navíc je po rvačce s filou a potřebuje ho nechat vyléčit, na což nemá prostředky. Po vydání nechala sama Arkase utratit."

Fotky k jednotlivých příběhům jsou opravdu děsivé - na kost vyhublí pejsci, smutné oči se ptají "proč jsi nám tohle člověče udělal??? Měli jsme tě tak rádi, věřili jsme ti!!! Dali bychom za tebe svůj život..."

Co tím vším chci říct?
Lidi, buďte rozumní a než si (nebo zejména "dětem na hraní") pořídíte domů pejska, kočičku či jiného majzlíčka, opravdu důkladně promyslete, zda na to máte - čas, peníze i zájem věnovat se mu dalších 15 let... Ať nemusí další nevinní tvorové končit nešťastní, opuštění, živořící či dokonce týraní na ulicích.