Uprchlíci

Je to známá okolnost, že vždycky když se provede správná věc, přijde někdo a nějakým způsobem to pošlape.

V tomto smyslu se ozývají hlasy, že "v první uprchlické vlně se Češi chovali jako barbaři, jako zlodějíčci, kteří jen berou a nic nechtějí dávat" a tak podobně. A jaké je to prý pěkné, že teď se konečně probudili. Nejlepší cesta jak lidem jejich pomoc znechutit.
Zajímalo by mě, jestli tito hlasatelé jsou jen – použiji eufemismus - nevědomí, nebo s námi zase účelově manipulují.
Tu takzvanou první uprchlickou vlnu ze Středního východu a z Afriky jsme odmítli na základě sdílených zkušeností ze zemí, které tyto "uprchlíky" přijaly. Nebyly to dobré zkušenosti, všichni víme o čem je řeč. A nejednalo se o ojedinělé případy. Dříve se o tom v evropských mediích psát nesmělo, později se situace vyhrotila natolik, že bylo nutné se k tomu postavit čelem a novináři zase mohli dělat svoji práci. Alespoň někteří. 
Postoj části naší veřejnosti, která se k přijetí  této první vlny uprchlíků vyjadřovala odmítavě, nevycházel ze žádného "strachu z cizího", ale z reality. 
Mezi "první uprchlickou vlnou", a uprchlíky před válkou z Ukrajiny je tedy podstatný rozdíl. To snad musí vidět každý, dokonce i tito mravokárci. 
Pomáháme, ať už si o některých věcech myslíme své, protože jsme vždy pomáhali. Podívejte se na všechny ty sbírky po povodních, tornádu, šití a rozdávání roušek, sbírky na nemocné děti, které nenašly zastání u zdravotních pojišťoven atd.
Nyní  jsme v situaci kdy praktická pomoc směřuje k lidem, se kterými máme většinou pozitivní zkušenosti. Snad tentokrát dobrý skutek výjimečně trestu unikne. 
Sám jsem před dvaceti lety pracoval se dvěma Ukrajinci. Přáteli jsme zůstali dodnes.
Takže vy neúnavní moralisti, pokud chcete, tak také pomáhejte, jako všichni ostatní, mlčky, bez zbytečných gest  a hlavně: Nesrovnávejte nesrovnatelné.