Ruská seriálová jízda

Minulý rok nabídla televize Prima ruský seriál Kateřina Veliká. Aby byl výsledek co nejvěrohodnější dohlížel na natáčení historik. Odvážný čin v době politické korektnosti. Za pozornost stojí také další dva ruské seriály.

Seriál SPÍCÍ AGENTI z let 2017-2018 je fiktivní příběh o tom, jak jsou Rusové na vlivných místech naverbováni západními tajnými sužbami k vyvolání nepokojů v Rusku a k destabilizaci systému.
Je zde všechno, co k tomu patří: atentáty, neziskovky, trollové, obchodní pozadí různých událostí, manipulace s masami, vyvolávání revolucí apod., jenomže naopak. V tomto příběhu provozují dezinformační válku proti Rusku západní tajné služby.
Proti nim bojuje plukovník FSB, sice vlastenec bez bázně a hany, ale zato s mnoha pochybnostmi. 
Seriál JE samozřejmě ruská propaganda. Ale ani západ nezůstává v oblasti dezinformační války jen u bohorovného vyčkávání. Jak říká jedna z postav seriálu: „Včera vyhrávaly války tanky a vojáci. Dnes je vyhrávají masmédia.“
Jen poznámka na okraj: Termín "hybridní válka" se často používá v nesprávném kontextu. Původně vznikl při analyzování obranných možností Izraele proti Hizballáhu - hybridu. Hizballáh není stát, ale chová se tak. Vzájemnou situaci mezi východem a západem spíše vystihuje termín "dezinformační válka".

Jeden rozdíl tu přece jen vidíme.
V amerických nebo britských špionážních snímcích jsou ruští agenti líčení jako monstra a psychopati. V tomto případě se ruský scénárista zachoval ke svým protivníkům velkoryseji. Agenti CIA nejsou figury černobílé, někdy dokonce mají i charakter (odpusťme tvůrcům tuto dezinformaci).
Jednotlivé části mají svižné tempo, dobře napsané dialogy, nečekaná rozuzlení a občas také zajímavá témata k zamyšlení. 
Slovenská televize našla odvahu tento seriál odvysílat. I když někdy po půlnoci, ale to se také počítá.
Česká televize nás před touto propagandou pečlivě chrání, zatím co jinou nám nabízí v míře vrchovaté.

Další dílo POLICAJT NEBO SPRATEK nyní vysílá televize Prima. 
Hlavním hrdinou je rozmazlený syn bohatého a vlivného politika Igor, kterého tatík za trest pro nezřízený život poslal na nějaký čas k policii, aby si užil realitu života. Z počátečního drzého spratka se postupně stává…ale proč to prozrazovat! Jeho noví kolegové mají k němu pochopitelný odpor a tak musí bojovat nejen se sebou samým, ale i s nimi. Scénáristům se podařilo vytvořit zvláštní typy postav. Detektivové dělají chyby, někdy jsou směšní, ale současně jim nechybí odvaha a kuráž. Vše působí velmi věrohodně.
Mezi jednotlivými díly se vine (jako vedlejší téma) tragická událost z minulosti Igora. Napínavé a logicky ukončené (to dnes ve filmové a televizní tvorbě není samozřejmostí) epizody jsou proloženy špetkou drsného humoru, v tom správném dávkování.
Například detektivové mají ve své kanceláři papouška, kterého se marně snaží naučit alespoň jedno slovo. Vejde k nim jejich šéf, starý podplukovník, a zeptá se, jestli už papoušek něco řekl. Dostane zamítavou odpověď. Načež podplukovník zamyšleně pronese:
„Za mých časů by už dávno promluvil.“
Velmi lidsky silná je epizoda 9.
Tvůrcům se podařilo natočit seriál nadprůměrné kvality, který hravě strčí do kapsy mnohé se současné angažované tvorby západní provenience.