Probuzení

Říkají si Woke – tedy probuzení. Pochodují světem, likvidují kulturu a co je nejhorší – mají takový vliv, že se jim společnost neodváží postavit.

Ovládají západní univerzity, z učitelů se staly ustrašené loutky, které přikyvují jejich bludům. Někteří možná z přesvědčení, jiní z obav o práci.
Taková je moc této neomarxistické omladiny.
V knize Šílenství davů Douglas Murray popisuje případ profesora, který pronesl nějakou maličkost, jež se nelíbila „probuzeným“ studentům. Na chodbě ho doslova zahnali do kouta, obklopili ho a uráželi. Profesor chtěl něco říct, obranně gestikuloval. Umlčeli ho, přikázali mu, aby dal ruce za záda a držel hubu. Udělal to a nechal se ponižovat. Měl totiž nemocnou ženu, nemohl přijít o své zaměstnání. Nikdo z těchto pokrokových studentů se neslitoval nad starším mužem. Nikdo.
Říkají si Woke – probuzení.

Zavrhli Kanta, Platona, Mozarta, Beethovena, Dickense, naposledy Marka Twaina.
Jsou jako mor, který požírá vše kolem sebe.
Známý je případ J.K.Rowlingové. Kdesi prohlásila, že transženy nejsou skutečné ženy a inkvizitoři ihned naběhli do boje za její vymazání z povědomí. Co na tom, že Rowlingová věnuje značnou část svého jmění na pomoc znevýhodněným dětem. To se nepočítá, trans je důležité.
O knihách s Harry Potterem si můžeme myslet cokoliv, ale faktem zůstává, že právě těmito knihami přivedla Rowlingová děti zase ke čtení, a mladí čtenáři v budoucnu jistě nezůstanou jen u nich. To je velká zásluha. 

Posledním případem „probuzených“ je útok na Vinetoua.
Německé nakladatelství Ravensburger Verlag na poslední chvíli zastavilo distribuci knihy pro děti Mladý náčelník Vinetou. Teď si jen můžeme představit, co se s vytištěnými knihami stane. Jako za starých časů.
Nakladatelství sice vydalo knihu a statečném náčelníkovi Apačů, ale samo se zachovalo značně zbaběle. Jako smrdutý skunk, když už jsme u tohoto žánru. Ozvali se totiž „probuzení“, kterým Vinetou překážel z důvodu rasismu. Člověk si nutně musí říct, že snad mají v hlavě nasr…smrdutého skunka, že příběhy Karla Maye neznají, jinak by nemohli říct takovou pitomost. Klidně tomu můžeme říkat woke stereotypy.
V těch knihách (a filmech s Pierre Bricem) je odvaha, přátelství, čest, ochrana slabých a utiskovaných. Možná se právě tyto hodnoty „probuzeným“ aktivistům příčí.
Nakladatelství si nasypalo popel na hlavu měrou vrchovatou, poděkovalo za kritiku a omluvilo se, že vydáním knihy zranilo city druhých.
Koho city měli zranit? Indiánů v Německu? Řekl bych, že i kdyby zde indiáni žili, proti mayovkám by rozhodně neprotestovali. Spíše by ke kůlu postavili „probuzené“.
Nyní stejný kolotoč probíhá v Německu kolem filmů s Vinetouem.
Velmi smutné. Pro Pierra Brice nebyl Vinetou jen role, jak napsal v knize Vinetou a já, ale i filozofie.
Co tedy s probuzenými?
Uspat je?
Nejlépe lopatou na plocho.