Demonstrace 28.října versus 30.října 2022

Kdo vyhrál? Kdo měl víc účastníků? Kdo má pravdu? Oba na smrt znepřátelené tábory v tom mají jasno. Byli jsme to my. 

"Prohráli dezoláti", říkají jedni. "Kdepak", tvrdí druzí, "prohráli libtardi" ( rozuměj liberální retardi).
Nálepky bychom už měli. Uvedl jsem jen dvě z mnoha, protože v tomto směru je lidová tvořivost bez hranic.
Nyní nálepkování vynecháme, a abychom se někam dostali, musíme pro obě strany zvolit pracovní označení. Nejlépe nějaká normální. Zkusme liberálové a národní konzervativci. Přežijeme to?
V ideálním světě by spolu zasedli zástupci liberálů a národních konzervativců, a pokusili se najít společné řešení „jak z toho ven“. Možná bychom pak byli překvapeni (možná také ne), kdyby na takto vzniklou situaci hleděly ty skvělé světové elity s nelibostí.
Ale už slyším jednu stranu: „To nejde, nebudeme se bavit se zaprodanci toho či onoho, my jsme ti jediní správní, slušní…“
V tomto bodě si dovolím do výkřiků vstoupit s malou poznámkou: Nemohu si pomoct, ale zdá se mi, že více žlučovitosti a nenávisti projevují právě ti jediní slušní. Svět je poněkud naruby
Ale už tu máme druhou stranu, která odpovídá: „Jste zaslepení sebestřední fanatici, odmítající vidět realitu…s váma se nikam nedobelháme“
I při tomto výkřiku provedu malý vstup: Asi nelze mluvit o národních konzervativcích jako o jednolitém celku. Rozdělují (rozdělujeme, čímž jsem odryl karty) se každým dnem na více skupin a podskupin, takže snadno může dojít k „homeopatickému“ jevu.
V ideálním světě by se hledal kompromis, který by především republiku posunul dál. Upřednostnil by národní zájem, který ostatně upřednostňuje většina ostatních států Evropské unie. Při kompromisu sice každá strana něco ztratí, ale současně i získá.
Jenomže nežijeme v ideálním světě, ale ve světě zákopové války
Proto prohráváme všichni.

Možná se pletu úplně ve všem. Vnitřní nepřítel JE zapotřebí, protože bez něho by nás to třeba ani nebavilo.
A s rozředěním na národně konzervativní atomy se nic dělat NEDÁ, protože mnozí potřebují být hlavním kaprem třeba i v malém rybníce